Zachránila jsem si holý život, popisuje seniorka. Hasiči ji vytáhli z domu na poslední chvíli

„Šlo to strašně rychle. Musela jsem utéct na půdu. Kdyby mi Ilonka Peřinová (sousedka, která ženě poskytla azyl, pozn. red) nezavolala, kde jsem, tak jsem tam asi zůstala po celou dobu,“ prozradila důchodkyně. Když ji tahali z domu hasiči, bylo na dvorku už tolik vody, že by byla celá ponořená. „Zachránila jsem si holý život.“

Protože v domě bylo přes metr vody, je všechen majetek Sobotíkové na odpis. Navíc v domě zůstala po odtečení vody hromada bahna. „Ráno přijdou hasiči i s kontejnerem a bude se všechno vyhazovat,“ nastínila, co ji čeká. Zda bude dům obyvatelný i nadále, až vyschne, rozhodne zřejmě statik. „Já už bych tam asi nebydlela,“ radí sousedce Peřinová.

Také ji čeká úklid. Na rozdíl od Sobotíkové nikoliv vybavení domu, který zůstal před vodou uchráněn, ale úrody ze zahrady. „Veškerá zelenina se musí vyhodit, i brambory, co už jsme měli na zimu. Kousek před námi je totiž servis, a i ten to vyplavilo. Voda vzala všechny chemikálie a oleje a šlo to přes naši zahradu. Všechno je kontaminované,“ povzdychla si Peřinová.

Že byl její dům pod vodou, přičítá Sobotíková špatně postavené hrázi. „Kdyby tam ta hráz nebyla, tak by se to rozlilo až za cestu a paneláky, a nešlo by to všechno ke mně,“ popsala důchodkyně, kterou povodeň postihla v obci zřejmě nejvíce. „Po povodni v sedmadevadesátém chtěli stavět povodňové zdi na obou stranách potoka. Na jedné, té protější, ji postavili. A když začali kácet stromy před mým domem, začaly ujíždět břehy. Museli to tehdy zpevnit pilíři, ale pak došly peníze a stěnu už nepostavili,“ popsala. Vodohospodáři jí tehdy řekli, že kvůli jednomu domu to stejně nemá smysl.

Sobotíková není ale jediná, komu se současný stav nelíbí. „Tím, že tu protipovodňovou stěnu postavili jen na jednom břehu, tak nás odsoudili k tomu, že všechno teče k nám, protože jinam to nemá kam odtéct. Kdyby tu zeď aspoň provrtali, ať to pomalu odtéká na cestu, tak to má smysl. Ale takhle to mohl vymyslet jen de**. Jinak se to nedá říct,“ nebere si servítky Peřinová.

Podle Sobotíkové nikdy nebylo při povodni v domě tolik vody, jako letos. „V šestašedesátém i sedmadevadesátém jsme byli taky vytopeni, ale ne tak jako teď,“ tvrdí žena.