Článek
Když Bradlyeho přivezli na základnu, měl hrudník několikrát zasažený střepinami z granátu. "Byla to střepina, která nadělá, když to řeknu lidově, hroznou paseku, protože má nepravidelný tvar," uvedl Hájek, který sloužil v Iráku již dvakrát v pozici šéfchirurga.
Ačkoliv měl Bradley záchrannou vestu, střepina prošla z levého ramene těsně nad srdce a poranila mu jednu hlavní žílu, několik menších cév a mízovod. "Byl to krvotok, jako když pustíte vodovod," poznamenal Hájek.
"Když jsme operaci prováděli, nepředpokládali jsme, že můžeme majora zachránit. Měl štěstí, že tam nebyl žádný jiný pacient, protože podle mezinárodního práva by se takhle vážně zraněný voják, kdyby tam byli jiní, neoperoval," přiblížil krutou realitu války lékař.
Na základně Bradley strávil šest dní a ještě ve velice vážném stavu byl odvezen do nemocnice v Británii. Nyní se již cítí dobře a znovu slouží v armádě. "Ničeho nelituji a do Iráku bych šel znovu," řekl včera na setkání s českými lékaři. Kromě obrovské jizvy na hrudníku mu jako memento chybí prst a přes zraněné oko musí stále nosit pásku.
Podle Hájka Bradley nebyl jedinečný případ, jednou úspěšně operovali vojáka, kterému vlétl do břicha třaskavý náboj a roztrhal mu vnitřnosti. Při loňském působení, kdy byla situace na jihu Iráku vypjatější, se chirurgickému týmu pod Hájkovým velením podařilo zachránit 87 vážně ohrožených lidí, většinou britských vojáků. Neúspěšní byli v jediném případě.