Článek
Záchranářům, kteří také patří do integrovaného systému, by novely měly zajistit po odpracování patnácti let vyplácení jednorázového odchodného ve výši průměrného měsíčního platu a také týden dovolené navíc. Za každý další odsloužený rok by se jim zvyšovalo o třetinu tohoto platu. Překročit by ale nesmělo šestinásobek platu.
Jak řekl Právu šéf asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý, průměrný plat záchranáře se pohybuje kolem 27 tisíc korun hrubého měsíčně. Je to součet tarifního platu a příplatků za přesčasy.
Ačkoli záchranáři požadují tyto změny už delší dobu, v parlamentu několikrát padly pod stůl. Naposledy koncem loňského roku při schvalování reforem. Důvodem jsou finance.
„Já bych jim to strašně přál, ale na to peníze určitě nebudou,“ řekl Právu první místopředseda Asociace krajů Radko Martínek (ČSSD). Podle něj jsou problémy s financováním zdravotnické záchranné služby čím dál větší. „Moc bych prosil poslance, aby nejdřív vyřešili celý problém financování,“ dodal pardubický hejtman Martínek.
Štětina: Zvítězil zdravý rozum
Poslanci přesto tvrdí, že změna je důležitá a má šanci na schválení. „Jsem rád, že zvítězil zdravý rozum,“ řekl Právu jeden z předkladatelů Jiří Štětina (VV), povoláním lékař s mnohaletými zkušenostmi na záchrance.
Narážel tím na fakt, že na změnách se předběžně shodli zástupci koalice i opozice. Podle něj je nespravedlivé, aby zdravotničtí záchranáři odcházeli ze služby na rozdíl od policistů a hasičů bez koruny. Jejich práce – alespoň co do intenzity zásahů – bývá mnohem náročnější, dodal. Navíc prodloužením dovolené na pět týdnů se dostanou na stejnou úroveň jako policisti a hasiči.
Přidal se i šéf pražské zdravotnické záchranné služby, senátor Zdeněk Schwarz (ODS). „Jsme složka, která má největší počet zásahů, třeba hasiči mají desetinu našeho objemu,“ řekl Právu.
Podle něj by vyplácení odchodného mělo mít i stabilizační význam. „Když jsme chodili po školách a chtěli získávat nové lidi, často říkali, že raději půjdou k hasičům, kde mají větší výhody,“ dodal Schwarz.
Horská služba má smůlu
Poslanci spočítali, že v první fázi by změny měly přijít na 50 miliónů, každý další rok pak na deset miliónů.
Navrhovatelé ale nepočítají, že by odchodné získali i další záchranáři, třeba horská služba nebo třeba bánští záchranáři. „Jde o to, že tito záchranáři nejsou součástí integrovaného záchranného systému,“ dodal Štětina.
To se ale moc nezamlouvá horským záchranářům. Podle někdejšího šéfa horské služby, nyní poslance TOP 09 Rudolfa Chlada by si všichni zasloužili stejné podmínky. „Chtěl bych o tom ještě s předkladateli jednat,“ řekl Právu.
Už vůbec pak poslanci nepočítají s tím, že by zdravotníkům přiznali status veřejného činitele, jak se o tom léta mluví.
Změnu postavení odmítá i Schwarz. „Policisté i hasiči ho mají a stejně čas od času dostávají lidově řečeno do huby,“ řekl. Zdůvodňuje to tím, že záchranáře obvykle napadají psychopati, opilci či lidé pod vlivem drog.
„Těm je stejně v tu chvíli ukradené, jestli jde nebo nejde o veřejného činitele,“ vysvětlil šéf pražské záchranky. Dodal, že třeba v Praze se počet napadení snižuje. Loni došlo ke čtyřem.