Zachovat povinný druhý cizí jazyk na základní škole? Debata pokračuje

Argumentují mj. tím, že „vícejazyčnost je jedním ze základních kamenů naší evropské sounáležitosti: je třeba ji podporovat povinnou výukou od co nejnižšího věku v zájmu toho, abychom naší mládeži nabídli co nejvíce příležitostí“.

„V době, kdy se Česká republika ujala předsednictví Rady Evropské unie, by tento návrh byl v přesném protikladu k volbám, jež sdílí a podporuje většina států v Evropě,“ uvedli velvyslanci.

Jejich názor je příspěvkem do debaty o jednom z nejtřaskavějších bodů připravované změny výuky a obsahu učiva na druhém stupni základních škol. S tím, že by se měla povinná výuka druhého cizího jazyka zrušit, přišli před časem odborníci z ministerstva školství, kteří chystají rozsáhlou revizi vzdělávacích programů.

„Nemohou všichni umět všechno stejně. Podle nás je třeba rozvíjet individuální možnosti každého jednotlivého žáka,“ prohlásil v červnu v debatě Jan Jiterský, šéf expertního panelu, který revizi zastřešuje. Žáci by se podle něj měli ve škole rozvíjet hlavně v tom, o co mají zájem a v čem mohou v životě uspět.

Přiklání se k tomu i ředitelé škol. Od povinnosti by podle květnového průzkumu ministerstva upustily zhruba tři čtvrtiny z 2162 ředitelů a ředitelek základních škol. Žáci by ale měli mít možnost zvolit si druhý cizí jazyk dobrovolně a školy by jeho výuku povinně nabízely.

„Myslíme si, že by bylo dobré, kdyby druhý cizí jazyk na druhém stupni byl volitelný, přičemž by školám zůstala povinnost jej nabízet,“ řekl Právu šéf Asociace ředitelů ZŠ Luboš Zajíc.

Podle něj se děti druhý cizí jazyk na ZŠ ani pořádně nenaučí. „Žáci například ani nezvládají první cizí jazyk, tedy hlavně angličtinu, v dostatečné míře. Bylo by tedy dobré, kdyby děti ovládaly angličtinu v plném rozsahu,“ uvedl.

Jinak to vidí Tomáš Klinka z katedry francouzštiny Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

„Obáváme se, že v případě volitelnosti by ten úbytek zájmu o druhý cizí jazyk byl masivní, a žáci by tak přišli o příležitost se mu naučit. Podnikáme výzkum a ptáme se ve firmách na jejich zkušenosti. V západních, jižních Čechách, na jihu Moravy nám všude potvrzují, že němčina zajišťuje lidem práci,“ vylíčil Právu.

Obavy jsou i z toho, že se prohloubí nerovnosti ve vzdělávání. Některé rodiny ze sociálně slabších poměrů by nemusely výhody vzdělávání v druhém cizím jazyce dobře vyhodnotit. „Znám spoustu příkladů dětí, kdy se jim nedařila angličtina, ale ve vyšších ročnících rozkvetly a dnes ovládají oba jazyky bravurně. Je také prokázáno, že dítě, které se věnuje druhému jazyku, si rozvíjí kompetence, které uplatňuje i v češtině,“ argumentoval Klinka.

Hlavní důvod pro zachování stávajícího přístupu je ale podle něj hodnotový.

„Další cizí jazyky umožňují dětem ve věku 12 až 15 let setkat se s něčím jiným, unikátním, čeho se nemusí bát, čemu rozumí. To žádný jiný předmět nenahradí, ani univerzální angličtina,“ uvedl.

Změnou vzdělávacího programu chce ministerstvo omezit biflování a soustředit se více na rozvojové schopnosti žáků. Ukazuje se totiž, že děti jsou zahlceny velkým množstvím látky, kterou se nestíhají naučit, a brzy ji zapomínají. Navíc ani mnohdy nejsou požadované znalosti důležité pro život. Výrazně by se měla posílit výuka IT.

Debaty se ale povedou ještě měsíce. Pozvolné a dobrovolné zavádění nového programu by mělo začít až v září 2024. Povinně by na něj měly školy přejít o rok později.

Povinná výuka druhého cizího jazyka byla v roce 2013 zavedena tehdejším ministrem školství a současným premiérem Petrem Fialou (ODS). S výukou se musí začít nejpozději v osmé třídě.

Povinná je i na SŠ s maturitními obory. Na učilištích se druhý cizí jazyk vyučovat nemusí.