Začal platit zákaz výstav a trhů s drůbeží

Podle ohnisek výskytu ptačí chřipky budou nastavena i další mimořádná veterinární opatření. Některá již v ČR platí od minulého týdne, například že velkochovy drůbeže musí být pod střechou. [celá zpráva]

Dále od minulého týdne platí pro podnikatelské chovy zákaz pobytu drůbeže ve venkovních výbězích. Podnikatelé mají podle přijatých mimořádných opatření dále povinnost chránit chovy před vniknutím ptactva, tedy například zasíťovat okna a větráky. Musí také informovat veterináře při podezřelých příznacích v chovech, poruchách příjmu potravy, úbytku snášení vajec nebo vyšší úmrtnosti.

"Dosud se nikde neprokázal přenos viru H5N1, tedy ptačí chřipky z člověka na člověka, což je podmínkou epidemie. Vždy se virus přenesl pouze z nemocného ptáka na ošetřovatele, a to ještě v místech, kde jsou chovy drůbeže tak bezprostředně propojeny s obyvateli, že jsou v denním trvalém styku. Je to např. v Jihovýchodní Asii," řekl hlavní hygienik Marek Vít.

Dodal, že stát nepodceňuje hrozbu ptačí chřipky, ale není třeba kvůli tomu panikařit.

"Denně monitorujeme situaci v rámci členských států Evropské unie." Podle něj stát má pandemický plán pro případ ptačí chřipky, který upřesňuje a zároveň se i snaží o nakoupení větších dávek antivirového přípravku tamiflu. Toho má v zásobách nyní 650 000 dávek a dalších 600 000 dávek přijde do konce roku. I v lékárnách je nyní v prodeji 70 000 dávek tamiflu.

Současně ministerstvo zdravotnictví zajišťuje případný nákup vakcíny proti ptačí chřipce. Ta by se začala vyrábět až v okamžiku propuknutí pandemie ve světě. "Zajištěny máme dva milióny dávek a o dalších jednáme," řekl Vít. Měly by to být zhruba opět dva milióny vakcín. Vít upozornil, že žádný stát by neočkoval všechny obyvatele. Očkováním se zamezí šíření viru.

V případě nálezu ptačí chřipky v ČR je připravena pomoc i armáda, která by dezinfikovala postižená území a odklízela mrtvoly ptáků napadených ptačí chřipkou.

Případným zavlečením viru do ČR se bude příští týden zabývat i Bezpečnostní rada státu. Kdyby bylo nutné zasáhnout dříve, bude na situaci reagovat civilní integrovaný záchranný systém podle pandemického plánu.

Pokud by byli v Česku nalezeni uhynulí volně žijící ptáci postižení nákazou, postup by byl podobný jako v jiných státech. Vymezila by se území okolo místa nálezu o průměru tří kilometrů, kde by se nesměla žádná drůbež chovat venku, a platil by zesílený monitoring. Na území o průměru deseti kilometrů by se musela dezinfikovat všechna vozidla a všechnu drůbež by veterináři vyšetřili.

V případě onemocnění v chovu by byla postižená drůbež zlikvidována a taktéž by se vymezovaly ochranné zóny se zpřísněnými pravidly.

Ptačí chřipka se šíří zvířecími slinami, nosním sekretem a na rozdíl od lidské chřipky také výkaly. Stěhovaví ptáci, když se slétnou za potravou na hospodářské dvory, mohou zamořit potravu domácím hejnům. Proto je nutné držet chovy kuřat a dalších ptáků pod střechou.

Zvířecí výkaly obsahující chřipkový virus kontaminují prach a půdu a právě vdechováním prachu může dojít k nákaze. Virus se může přenášet na těle a na nohou zvířat, např. hlodavců. Zůstává infekční při nízké teplotě v kontaminovaných výkalech nejméně tři měsíce.Ve vodě přežívá maximálně čtyři dny při teplotě 22 st. a déle než 30 dnů při teplotě 0 st.

Smrtelně nebezpečný virus ptačí chřipky H5N1 byl vůbec poprvé na území Evropské unie zjištěn u divokého ptactva v Itálii a v Řecku. [celá zpráva] Ptačí chřipka se objevila také ve Slovinsku, první výskyt oznámily také Rakousko, Německo, Maďarsko, Bulharsko a Bosna. [celá zpráva] O víkendu potvrdila ptačí chřipku také Francie. [celá zpráva].