Článek
Jak Právu vysvětlil vrchní ředitel sekce pro eGovernment ministerstva vnitra Robert Ledvinka, vnitro nyní sbírá informace od 29 ústředních orgánů státní správy (všechna ministerstva, katastrální, báňský či statistický úřad).
Zatím se zjistilo, že tyto úřady zpracovávají celkem 640 agend daných přímo zákonem. U stovky z nich se úřady vzájemně dublují, tedy dva různé státní orgány vykonávají fakticky stejnou činnost. Například státní dohled nad pojišťovnami podle Ledvinky ze zákona vykonává jak Česká národní banka, tak i ministerstvo financí a každý z těchto úřadů by si rád tuto svou činnost ponechal.
U tří stovek pak není vyjasněna role toho, kdo má práci provádět, zastřešovat a mít za ni odpovědnost. V praxi to může znamenat mrhání miliardami, které nyní v rozpočtu zoufale chybějí.
Centrální úřady se podle Ledvinky dohadují, kdo si jaké agendy ponechá. „Převládá názor: hlavně nic nepouštějme, protože bychom oslabili, přišli o svůj vliv a o práci,“ nastínil odborník z vnitra přístup většiny institucí.
Kdo půjde z kola ven
I přes neúplné informace od ústředních orgánů má Ledvinka už teď jasno v tom, že česká státní správa je přebujelá a řada agend by měla být zrušena. Jejich počet odhadl na 15 až 18 procent z těch dosavadních.
„Mnoho z nich je už v současnosti nadbytečných, řada z nich je i historických, protože nová usnesení vlády neruší ta původní. Dnes tedy máte řadu úředníků, co vykonávají činnost, kterou nikdo nepotřebuje. Nikdo de facto neví, kde výstupy z jejich činnosti končí,“ míní Ledvinka.
Jako příklad uvedl sběr různých výkazů a statistik, které sice kdosi zpracuje, ale nikdo nezveřejní ani k nim nedá ostatním přístup, takže jsou nevyužité. „Může to být tak, že ten úředník velice dobře ví, že na té agendě stojí jeho existence, tak přece nebude nikomu říkat, že je nepotřebná, nevypustí si sám pod sebou rybník,“ uvedl Ledvinka.
Na dotaz Práva, zda aspoň mají představu, kolik úřadů či agend je potřeba zrušit a jaké by to přineslo úspory, reagoval obezřetně. „Máme představu a ta reálná úspora je mým osobním odhadem v rozsahu kolem 10, 12 procent současného přidělení provozních peněz na výkon státní správy,“ naznačil Ledvinka.
Veřejná správa podle něho přišla loni stát na 128 miliard, což je 11,7 procenta státního rozpočtu, a lze si tedy představit desetiprocentní úsporu z těchto peněz, tedy až třináct miliard. „Ale je to strop toho, když bude vláda naprosto odvážná a přistoupí k razantním krokům, což je samozřejmě nepopulární,“ doplnil Ledvinka.
A to ještě prý dělají nejvyšší státní úřady dalších asi tři sta činností určených nikoli zákonem, ale například jen vyhláškou či usnesením nebo nařízením vlády. Tyto agendy však úřady často nenahlásily a ministerstvo tedy netuší, jaké všechny činnosti státní úřady vlastně vykonávají.
Jsou mezi nimi často překvapivé agendy. Například existují dvě vyhlášky nebo prováděcí právní předpisy k zákonům o ochraně zvířat, které upravují způsob, jak zabít krokodýla, když ho máte v chovu. Vznikly kvůli jednomu a později dvěma chovatelům, kteří si na krokodýlích farmách postavili podnikatelský záměr. „Ve své podstatě je to podzákonná norma, která má jen jednoho příjemce, ale zároveň se tím musí řídit celá veterinární správa,“ podotkl Ledvinka.