Zabavování zbraní je na hraně ústavnosti, kritizuje senátor Hraba novelu zákona

V extrémním případě by podle Hraby policie mohla vtrhnout do domu kvůli vzduchovce na základě upozornění ze školní jídelny. V zákoně mu vadí formulace, podle níž policie může zbraně zajistit, pokud dostane varování od orgánu veřejné moci, že je daná osoba nebezpečná.

A mezi orgány veřejné moci patří třeba starosta nebo ředitel školy, podle Hraby je však vymezení příliš široké. „Považuji to za věc na hraně ústavnosti. V extrémním případě by (novela) umožnila provést prohlídku, hledání domnělé zbraně, na podnět ze školní jídelny,“ řekl Novinkám. „Některé jídelny jsou totiž také vedeny jako orgán veřejné moci. To je zjevný nesmysl, který nemá v novele co dělat,“ dodal senátor.

Rejstřík orgánů veřejné moci na webu Portálu veřejné správy uvádí přes 18 tisíc položek, vedle škol a jídelen také například notáře nebo celní úřady.

Hraba zároveň navrhoval, aby policie nemohla přikročit k domovní prohlídce kvůli zbrani kategorie D, kam patří mimo jiné vzduchovky.

Zástupci rezortu vnitra však s Hrabou nesouhlasí. Na Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost vystoupila Milena Bačkovská, expertka na zbraňové zákony ministerstva vnitra. Zmínila, že podle Hrabova návrhu by mohl policii upozornit na nebezpečí jen úzký výčet institucí. Konkrétně Hraba zmiňuje Vojenskou policii, Generální inspekci bezpečnostních sborů a zpravodajské služby.

„Kdyby podobnou informaci měla třeba Vězeňská služba, městská policie nebo starosta, tak by policie zřejmě nemohla konat, protože není ve výčtu,“ popsala Bačkovská.

Nesouhlasila také s omezením typu zbraní, které by policie mohla zabavit. V kategorii D podle ní nejsou jen vzduchovky, ale také například takzvané derringery. „Jsou to malé zbraně, na dvě rány, ale smrticí,“ uvedla Bačkovská. Zabavení zbraní podle ní bude podléhat soudnímu přezkumu, majitelé se proto nemusejí bát, že by jejich majetek navždy ležel u policie.

Senátor Václav Láska, zvolený za SEN 21, rovněž na výboru uvedl, že strach z policejních excesů není namístě. „Nechápu současnou obavu z toho, že policie zneužije těchto oprávnění,“ řekl Láska.

Už dnes má policie možnost zbraně zajistit, například pokud je proti jejich držiteli zahájeno trestní stíhání pro zákonem vyjmenované činy. Láska prý neví o jediném případu, kdy by policie pravomoc nějak zneužila. „Excesy jsou ze strany držitelů zbraní. Vždy to tak bude, musíme se s tím naučit žít,“ dodal Láska.

Ministerstvo vnitra chtělo, aby novela začala platit už od července letošního roku, hnutí ANO však nepodpořilo její zrychlené projednání. Pokud ji nyní prezident podepíše, začne platit 15 dnů poté, co bude vyhlášena ve Sbírce zákonů. Rezort tím chce zajistit, aby začala působit co nejdříve.

Od 1. ledna 2026 pak začne platit zcela nový zákon o zbraních a střelivu, jenž rovněž obsahuje zmíněné snazší zabavování zbraní. Vedle toho však zavádí také propojení zbraňových a lékařských systémů, aby lékař viděl, zda je jeho pacient držitelem zbrojního oprávnění.