Zabarvené nebe, stopy písku na autech. Takto saharský prach posypal Česko

„Nejčastěji mohl být prach ze Sahary pozorovatelný při východech a západech slunce, díky tomu, že bylo víc částic v atmosféře, jsme mohli vidět třeba krásné červánky. A také kvůli nim byla horší dohlednost, byl takový zákal ve vzduchu,“ vysvětluje meteorolog Novinek Miroslav Hakl, jak se částečky z africké pouště projevovaly.

Obloha se na mnoha místech zahalila do nažloutlého hávu nebo byla patrná jemná mléčná „mlha“. Viditelné to bylo především při pohledech z vyhlídek či rozhleden. Zakalené centrum Prahy mohli vidět třeba v sobotu kolem poledne návštěvníci trojské botanické zahrady, ze které je díky její poloze rozhled na město.

„Výhled je odsud krásný. Ale je dneska nějaký opar,“ nechal se slyšet pan Jan z pražského Chodova, který se do botanické zahrady o víkendu vydal s partnerkou. Že horší viditelnost způsobuje saharský prach, neměl ani jeden z nich tušení.

Písek z africké pouště se do střední Evropy dostává podle meteorologů poměrně často, typicky v první polovině jara.

„Může za to postavení tlakových útvarů. Když je tlaková níže nad Atlantikem a tlaková výše nad východní Evropou, tak od jihu k nám jde většinou teplý vzduch. A proto i teď před víkendem a během něj byly rekordně vysoké teploty, nad 20 °C, šlo vlastně o první dvacítky v tomto roce. A s tímto teplým vzduchem k nám přišel i ten prach ze Sahary,“ popisuje Hakl.

Teplé počasí vylákalo ven řadu lidí a na mnoha místech po republice padaly o víkendu teplotní rekordy pro březen. V sobotu bylo nejtepleji na jihu Moravy, kde bylo až 21,5 °C, v Moravskoslezském kraji pak 21,3 °C, velmi podobě se teploty držely i v neděli.

Koncentrace saharského prachu však nebyla tentokrát extrémní, nejvyšší byla v pondělí.

„Například minulý rok na Velikonoce to byla mnohem intenzivnější událost, prachové částice byly i v nižších hladinách, a proto se lidem mnohem hůře dýchalo,“ vzpomíná meteorolog.

Vzduch pročistil déšť, který do Česka přišel v pondělí večer a v noci na úterý. Meteorologové nevylučovali tzv. špinavý či krvavý déšť, který vymývá částečky prachu z atmosféry a zanechává na površích rudé, oranžovohnědé či nažloutlé zbarvení.

Ten se však nakonec nekonal, i přesto našla ráno na vozidlech řada řidičů stopy po jemném žlutém písku. „Jo, mám to po celém autě, budu s ním muset do myčky, i když špinavé jsem ho měl už předtím,“ smál se v úterý ráno před odjezdem do práce Ladislav z Prahy 9.