Za znásilnění si někdy můžou oběti samy, myslí si stále skoro 40 procent Čechů

„Se sexem bez souhlasu nesouhlasí 77 procent žen, ale pouze 61 procent mužů. Tedy čtyři z deseti mužů si myslí, že za některých okolností je sex bez souhlasu ospravedlnitelný,“ podotkla k výsledkům Hůlová.

Podle výzkumu si 52 procent české veřejnosti myslí, že je sexuální násilí časté. Stále ale převládá názor, že si oběť mohla za znásilnění sama, třeba požitím alkoholu či výběrem oblečení. V roce 2015 si to myslelo 55 procent dospělých, o tři roky později 44 procent a nyní 37 procent.

„Vinu za znásilnění má ve všech případech jen a pouze pachatel. Jakékoliv přehazování viny z pachatelů na přeživší a oběti prohlubuje jejich traumatizaci, ospravedlňuje jednání pachatelů a zlehčuje takto závažný čin,“ konstatovala Hůlová.

Nejen na základě tohoto průzkumu chtějí členové podvýboru změnit zákon. „Je potřeba intenzivně diskutovat redefinici znásilnění v českém právním řádu. Současná definice neumí postihnout všechny násilné skutky. Zatím nemůžeme říct přesné znění, ale intenzivní debata probíhá,“ uvedla po úterním jednání podvýboru jeho předsedkyně Taťána Malá (ANO).

Podle jejích předchozích vyjádření by v zákoně měl být zaveden sex bez souhlasu jako znásilnění. Znamenalo by to tedy, že když oběť takzvaně zamrzne a aktivně se nebrání, jak to je nyní podle trestního zákoníku, pachatel by měl být potrestaný.

Členka podvýboru Klára Kocmanová (Piráti) považuje zvyšující se povědomí české společnosti o závažnosti sexuálních trestných činů za velký pokrok. Zároveň se chce podle ní podvýbor zabývat další právní úpravou, aby byly oběti lépe chráněné.

„Kromě nápravy definice znásilnění je pro nás ještě důležitým tématem sexuální násilí v kyberprostoru, tedy kyberšikana. To zatím není v české právní úpravě ukotveno. Jde například o takzvané porno z pomsty či zasílání nevhodného obsahu dětem,“ přiblížila Kocmanová.

Podvýbor míní o konkrétních případech jednat s orgány činnými v trestním řízení, které podle Kocmanové vědí, jaké nástroje jim chybějí. S právní úpravou by také měla pomoci evropská směrnice pro potírání násilí na ženách, jejíž návrh je již několik měsíců poslanci diskutován.

„Měli bychom si právní úpravu zajistit my sami, neměli bychom čekat na úpravu EU. Zasílali jsme podnět ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), aby začal připravovat takový návrh,“ podotkla Malá.

Kromě toho by podvýbor rád prosadil i vytvoření nové definice domácího násilí. Návrh takové úpravy má připravit vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková do konce června příštího roku. Nová legislativa by měla například obětem domácího násilí zajistit několik dní volna na odstěhování se od agresora či jednodušší žádost o dávky.