Za vedro platí pojišťovny miliony

Vedle peněz si tropické počasí vybírá také daň nejvyšší. Při takzvaných horkých vlnách, kdy je několik dnů výrazně nadprůměrná teplota, se úmrtnost zvyšuje o pětinu a nejohroženější jsou lidé nad 65 let.

Podle statistiky VZP přibývá počet pacientů i hospitalizací kvůli „účinkům světla a horka“.

„Mezi hlavní diagnózy v této skupině patří úpal, úžeh, tepelná vyčerpanost, tepelné křeče a mdloby,“ uvedla mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová. „Tyto diagnózy vyžadují různá terapeutická opatření, od rehydratace a ochlazování až po hospitalizaci v závažných případech,“ dodala.

Do bilance za posledních pět let zjevně promluvily covidové restrikce, i tak ale loňské číslo vybočuje. V roce 2019 bylo pacientů léčených na účinky horka a světla 1235, v roce 2020 744, v roce 2021 1096, o rok později 1384 a loni 1457. Osob, které skončily kvůli vedru akutně v nemocnici, bylo ve zmíněných letech postupně 56, 34, 48, 54 a 65.

Lidí, kteří mají kvůli horku zdravotní komplikace, však bude ještě více. Ve statistice totiž nejsou ti, u kterých se vlivem vedra zhorší jejich problémy se srdcem nebo vysokým tlakem.

Pojišťovna neeviduje úmrtí v důsledku horka, třeba Ústav zdravotnických informací a statistiky ale ano. Jde o jednotky případů - loni a předloni byly čtyři, v roce 2021 ani jeden, v roce 2020 šlo o dvě úmrtí a stejně tak v roce 2019. Prvotní příčinou smrti byly účinky horka a světla, úpal nebo například edém z horka.

Studie Nature Medicine spočítala, že v Evropě zemře vlivem horka přes sedmdesát tisíc osob. Světová zdravotnická organizace dokonce přisuzuje extrémnímu horku až 175 tisíc mrtvých ročně pro evropský region, kam ovšem započítává i střední Asii.

Podle Hany Hanzlíkové, vědkyně z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, je ale problematické uvádět přesná čísla o mrtvých. Sama se podílela na řadě studií, které zkoumaly úmrtnost vlivem horka. „Nárůst úmrtnosti jsme vyjadřovali nikoliv v počtu osob, ale v procentech, tedy jak vysoká je takzvaná nadlimitní úmrtnost. To je úmrtnost navíc oproti očekávání, ta, která je spojená s horkem,“ vysvětlila.

Po nástupu takzvané horké vlny se úmrtnost oproti normálu zvyšuje o dvacet procent. Tyto vlny jsou přitom stále častější.

„Posledních deset let je výskyt horkých vln enormně vysoký. Jsou nejen častější, ale i intenzivnější, míváme dlouhé období, kdy teplota neklesne pod třicet stupňů,“ popsala Hanzlíková. Například loni zemřelo v červenci celkem 8580 osob a v srpnu 8989 lidí. Porovnávat údaje meziročně je nicméně problematické vzhledem k tomu, že celková úmrtnost ze všech příčin postupně klesá.

Prakticky denně řeší v létě případy spojené s horkem i pražská záchranka. „Nejohroženější věkovou skupinou jsou senioři, zejména ti nemocní, a pak malé děti,“ uvedla mluvčí Jana Poštová. „Základem je pitný režim a nezdržovat se přes pravé poledne na přímém slunci,“ dodala.

Mezi nejkritičtější případy spojené s horkem patří děti ponechané v uzavřených automobilech, v nichž teplota během krátké doby vystoupá k extrémním hodnotám. U člověka pak dochází k rychlé dehydrataci, nevolnosti, ztrátě vědomí, v nejhorším případě může dojít k edému mozku a úmrtí.