Článek
K úternímu večeru ústav zaznamenal také 3933 podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19, což je o 311 více než před týdnem. Vyplývá to z pravidelné zprávy, kterou SÚKL ve čtvrtek zveřejnil.
Hlášení o úmrtích jsou podle ústavu v ČR důkladně hodnocená a následně je posuzuje také výbor Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA), ve kterém má ČR své zástupce. Ústav upozorňuje na to, že stejně jako u ostatních hlášení jde i v těchto případech pouze o podezření na vztah k očkování, časová souvislost rozhodně nemusí znamenat příčinnou souvislost. Kdyby výbor EMA došel k závěru, že mezi přípravkem a reakcí existuje příčinná souvislost, může například změnit jeho registraci.
K očkování se v úterý registrovalo přes 200 tisíc lidí
Podle dosavadních zpráv EMA k vakcínám firem Pfizer/BioNTech a Moderna převažují přínosy vakcín nad jejich riziky. Většina úmrtí byla vysvětlena zhoršením už existujících nemocí. U očkovací látky AstraZeneca EMA uvedla, že jejím vzácným vedlejším účinkem je výskyt krevních sraženin, přesto přínosy převažují. Některé země ale očkování touto vakcínou omezily, buď dočasně, nebo pro některé věkové skupiny. Případy krevních sraženin se vzácně objevily i u vakcíny od firmy Johnson & Johnson, která je čtvrtou registrovanou pro použití v EU.
Lidé či lékaři v Česku hlásí i podezření na další nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19, nejčastěji popisují reakce jako horečka, zimnice, únava, reakce v místě vpichu, příznaky chřipky a podobně.
Dosud bylo v Česku podáno lidem více než 3,3 milionu dávek vakcín a přes milion lidí dostalo obě potřebné dávky. V ČR se očkuje čtyřmi vakcínami, a to od firem Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson. Většina podaných dávek byla od Pfizer/BioNTech.