Za rok jsme ztratili jedno město. Demografové zjišťovali, proč v Česku klesá porodnost

Na tento stále se prohlubující problém poukázali vědci z Národního institutu SYRI, který se zabývá výzkumem vývoje společnosti a snaží se nabízet řešení u zjištěných problémů.

„Tak dlouho se v minulosti hovořilo o tématu nechtěného mateřství, až se zapomnělo na to chtěné mateřství. Musíme o něm mluvit, aby si ti, kteří si jednou chtějí založit rodinu, uvědomili, že po čtyřicítce už je to po biologické stránce pozdě, a to u žen i u mužů,“ řekla Novinkám demografka Jitka Slabá.

Současný průměrný věk, kdy mají ženy v Česku první dítě, je 29 let. Za uplynulých 12 let se zvýšil o rok, což na papíře až tak hrozivě nevypadá. Jiná je ale situace přímo při pohledu do statistik porodnosti.

Loni se v ČR narodilo celkem 91 200 dětí, což je nejméně dětí od roku 2001. V roce 2023 se ve srovnání s rokem 2022 narodilo v zemi o zhruba 10 000 dětí méně. Onen rozdíl odpovídá co do počtu obyvatel městům Kyjov, Jeseník nebo třeba Čáslav.

Ani letošní čísla rozhodně nepřinesou vytoužený obrat k lepšímu. „Negativní trend pokračuje i tomto roce, kdy přišlo na svět za první pololetí jen 41 600 dětí,“ zdůraznila Slabá.

Kdysi bylo početí prvního dítěte pomyslným startem rodiny. Nyní je jeho cílem a odkládá se na dobu „až“, tedy z pohledu vědců „až dostuduji, až si vybuduji v zaměstnání postavení, až si zařídím bydlení, až procestuji svět a až si schopnost o někoho dalšího společně s partnerem či partnerkou pečovat vyzkouším na pořízeném domácím mazlíčkovi – obvykle na psovi“.

Podle vědců se sice vyvíjejí a posouvají dál postoje lidí, vůbec nikam se ale nevyvíjejí jejich biologické možnosti. Nadále platí, že pro ženu je ideálním věkem pro první mateřství 25 let. V 35 letech již její reprodukční schopnost prudce klesá, což je u pánů velmi podobné. Sen o spokojené rodině s kupou dětí, založené po čtyřicítce, je podle Slabé většinou nereálný.

„Na školách se u studentů setkáváme s tím, že dívky mají práh, kdy uvažují o tom, že by měly první dítě, posunutý ve srovnání s minulostí směrem nahoru, jenže problém je v tom, že většina chlapců tento práh nemá vůbec. Tyto úvahy odkládá až na období někdy po škole. Jenže až se k těmto úvahám dostanou, to už může být pro jejich partnerky pozdě,“ doplnila Slabá.

Za klíčové proto považuje o mateřství, tedy tom chtěném, více mluvit, aby generaci současných vysokoškoláků a středoškoláků neproteklo jejich rodičovství mezi prsty. Zdůraznila, že v současné době je obecná informovanost o tomto tématu v ČR téměř nulová.