Za problémy s trávením byla rakovina vaječníků

„Nejprve jsem měla pocit, že mi roste břicho. Jenže v tu dobu se ke mně donesla informace, že po menopauze se víc ukládá tuk a roste takzvané hormonální bříško. Úporné zácpy jsem připisovala horku a nedostatečnému pití,“ přiznává nadšená sportovkyně, milovnice koní, která se pere s rakovinou vaječníků.

Sdílením svého příběhu u příležitosti Světového dne rakoviny vaječníků, který připadá na 8. května, chce povzbudit ostatní ženy, aby nepřehlížely potenciální příznaky a do péče lékařů se dostaly co nejdřív.

První příznaky onkologického onemocnění začala pociťovat loni v létě. Když se přidaly výrazné nárazové bolesti v podbřišku, které ji úplně paralyzovaly, zkoušela doplňky stravy, bylinky. Nepomohly. Ani kolonoskopie neodhalila příčinu neduhů. „Bolesti začaly být častější, objednala jsem se proto k praktickému lékaři, ale ještě před tím mne čekala preventivní prohlídka na gynekologii. Právě tam všechno nabralo jiný směr. Čekala mě šokující zpráva, zároveň ale začátek cesty ke správné léčbě,“ vypráví.

Ultrazvukové vyšetření potvrdilo nález na vaječníku. Následoval odběr krve, který prokázal zhoubný nádor. „V tu chvíli jsem měla strach, co bude dál. I když člověk ví, že může onemocnět, tak si to nějak nepřipouští,“ vrací se zpět pacientka.

Za výhodu považuje, že všechno se seběhlo hrozně rychle, takže nezbývalo tolik času na přemýšlení. „Jeden týden jsem se na preventivní prohlídce dozvěděla špatné výsledky krve a druhý týden už mi volali, ať si přijdu pro žádanku na předoperační vyšetření,“ doplnila.

Vyšetření velkým ultrazvukem v pražské nemocnici U Apolináře ukázalo hodně rozsáhlý nález. „Připravovala jsem se také na možnost, že už to ani není k operaci. Proto se mi vlastně ulevilo, když mi lékař řekl, že se na operaci musím objednat, a dostala jsem termín hned na říjen 2023. Kupodivu jsem se zákroku ani nějak zvlášť nebála – spíš jsem chtěla, aby to už bylo za mnou,“ řekla.

Šest cyklů chemoterapie započala v listopadu. Před sebou má ještě dva. „Je to taková těžká kocovina, houpe se mi žaludek, mám knedlík v krku, jsem hodně unavená. Ale musím zaklepat na dřevo, že jsem ještě ani jednou nezvracela,“ popisuje pocity s tím, že velkou oporovou v těžkých chvílích jí je rodina.

„I když je to takové nahoru dolů, někdy jsem optimistická, někdy mám myšlenky horší, pořád mám naději,“ usmívá se Jolana.

Uklidnění přišlo, když přestala vzdorovat osudu a litovat se, proč zrovna ona. „Nevím, jak to vysvětlit, ale když jsem se se svým zdravotním stavem smířila, svým způsobem jsem se uklidnila,“ říká a ženám vzkazuje, aby naslouchaly svému tělu a nestyděly se jít k lékaři, když je cokoliv trápí. „Kdybych dříve měla informaci, že zácpy můžou být jedním z příznaků rakoviny vaječníků, určitě bych se vydala do ordinace dřív,“ ujišťuje.