Za povodeň může stát, ne my, zlobí se odpůrci přehrady Nové Heřminovy

Proti stavbě přehrady se postavila v referendu v roce 2008 i samotná obec Nové Heřminovy. Stavbou přehrady by totiž musela být část obce zatopena. Nyní zde povodeň poškodila domy, některé z nich budou muset být kvůli narušené statice zdemolovány.

Starostka Nových Heřminov, tedy obce, která proti vybudování díla roky bojovala, se k situaci nyní odmítla vyjádřit s tím, že prioritu má krizová situace v obci.

Dokoupil z Hnutí Duha trvá na tom, že přehrada je špatné řešení. „Povodí Odry pracuje na přípravě přehrady již 27 let a utratilo za tu dobu 1,3 miliardy korun. Odsazené hráze a další opatření v Krnově, Branticích a Zátoru měly stát už dávno před vybudováním vodního díla, konkrétně před deseti lety. S nimi jsme všichni souhlasili, ale stát hráze nepostavil,“ reagoval na kritiku vlády, Moravskoslezského kraje a měst Ivo Dokoupil.

A dodává další svoje důvody, co všechno je potřeba, aby se přehrada stavěla. Je podle něj také třeba přeložit silnici 1. třídy. „Ani k tomuto kroku, který nikdo z nás nezpomaluje, se dosud nepřistoupilo. Stát utratil peníze, ale žádné protipovodňové opatření pro tato města za 27 let nevybudoval,“ zlobí se Dokoupil s tím, že nyní to tedy stát svádí na ně.

„My jsme žádný zákon neporušili, ať nám to dokážou, to stát neplní v ochraně občanů svou funkci, pochybil. Stavbu přehrady jsme nezpozdili,“ shrnul Dokoupil s tím, že nyní chtějí spočítat, nakolik by přehrada zpomalila povodňovou vlnu. „Je jasné už nyní, že by ji nezadržela, jen zpomalila. Té vody bylo obrovské množství,“ plánuje koordinátor Hnutí Duha.

Právě to ale v pondělí hydrologové udělali. Vyšlo jim, že namísto stoleté vody by Krnov a Opavu zasáhla pouze pětiletá voda. Přehrada by podle nich podle propočtů dokázala snížit průtok Opavy z 207 na 100 metrů krychlových za sekundu. Krnovem by tak podle propočtu neprotékalo 250, ale pouze 150 metrů za sekundu. Opava by nečelila průtoku 643 metrů ze sekundu, ale pouze 330.

Hnutí Duha však chce celou povodňovou situaci na Bruntálsku a Opavsku nechat spočítat ještě jinými odborníky.

Kritiku, že by mohli za zpoždění, odmítá i Eva Pernicová z Hnutí Duha. „Nezpozdili jsme výstavbu přehrady Nové Heřminovy ani o den. Navrhujeme rychlejší a šetrnější řešení protipovodňové ochrany Krnova a Opavy,“ uvedla Pernicová. Průtahy podle ní nejdou na vrub hnutí. „Žádost o územní rozhodnutí byla podána v roce 2017, ale územní řízení začalo až v roce 2021. Naprostou většinu času tedy spotřebovala protahující se příprava projektu a výkupy pozemků,“ upozornila.

S tímto souhlasí i hydrobiolog Ondřej Simon z České zemědělské univerzity. „Stát mohl výstavbu přehrady Nové Heřminovy stihnout, pokud by to udělal správně. Povodeň na řece Opavě se mohla zmírnit tím spíše, pokud by na ní bylo vybudováno více menších nádrží. Většina z nich mohla být již dávno postavená na rozdíl od jedné velké a stavebně komplikované přehrady,“ uvedl Simon.

Podotkl, že v krajině chybí přirozený rozliv pro řeky, slepá ramena řek a toky vrácené do jejich přírodního stavu, které brání povodním účinněji než přehrady.

Česká vláda rozhodla o stavbě přehrady v Nových Heřminovech v roce 2008, o jejím vybudování se však v zemi hovoří od 50. let minulého století. Projekt má nyní nepravomocné územní rozhodnutí a připravuje se dokumentace pro stavební povolení. Stát má nyní v plánu, poté, co obec Nové Heřminovy neuspěla s námitkami proti stavbě u Ústavního soudu, přehradu za více než osm miliard korun stavět v letech 2027 až 2032.