Článek
U ptáků zemědělské krajiny činil pokles téměř třetinu. „Ztratili jsme 32 procent polních ptáků, přičemž jejich masivní úbytek započal již před začátkem sledování v roce 1982,“ sdělila Právu Alena Klvaňová z České společnosti ornitologické.
Ornitologové pátrají po plochách, do kterých narážejí ptáci. Zapojit se může každý
Hlavními příčinami dramatického poklesu početnosti těchto ptáků je podle ní především stále se zvyšující intenzita zemědělství. Přicházejí tak o potravu a vhodná hnízdiště. Například koroptví polních je oproti roku 1982 jen desetina, čejek chocholatých necelá pětina, lindušek lučních a konipasů lučních je méně než pět procent.
Lesních ptáků ubylo za stejné období osmnáct procent. Například budníček lesní je na padesáti procentech, králíček obecný na osmdesáti. Nahrazují je široce rozšířené druhy se schopností se více přizpůsobovat změnám prostředí, například kos černý, který zdvojnásobil stavy, nebo pěnice černohlavá, která je oproti roku 1982 na 350 procentech.
Nařízení nadějí?
Vedle polního a lesního ptactva jsou ještě další druhy, které nespadají ani mezi lesní či polní ptactvo. Některé z nich jdou nahoru, proto byl celkový pokles jen 5,5 procenta.
V rámci Evropy jsme od roku 1980 přišli o 19 procent běžných ptačích druhů. Alarmující je zejména šedesátiprocentní úbytek polních ptáků. „Ptačí indikátory nám připomínají, že krize biodiverzity se již projevuje i v poklesu dříve běžných, všudypřítomných druhů,“ řekla Klvaňová.
Tetřevi se pomalu vrací do Beskyd, lesníci vypustili 14 ptáčat
V nejbližším desetiletí je podle ní zapotřebí přijmout a dodržovat opatření, která povedou k rehabilitaci populací volně žijících živočichů a jejich prostředí. „Velkou nadějí je proto i návrh nového nařízení Evropské unie o obnově přírody, které zahrnuje také povinnost členských států zastavit pokles polních ptáků,“ dodala s tím, že pokud bude návrh nařízení přijat, je šance, že o ekosystémové služby ptáků, jako je opylování plodin, šíření semen nebo hubení škůdců, Evropa nepřijde.