Za poničené mosty armáda postaví provizorní

„Nepřetržitě už dva dny objíždíme místa v Moravskoslezském kraji a už jsme našli skoro dvě desítky míst, kde by bylo možné mosty stavět,“ řekl Novinkám a Právu plukovník Pavel Maňas, vedoucí katedry ženijních technologií Univerzity obrany. Dodal, že se ještě nedá říci, kolik mostů a kde postaví, protože musejí nejdříve zhodnotit možnosti a domluvit se s obcemi.

Pokud se se starosty dohodnou, armádní inženýři připraví konkrétní projekty. „Řešíme, zda se bude stavět na původním či novém místě, zda bude potřeba nová komunikace, kdo odklidí trosky původního mostu,“ uvedl plukovník na armádním webu army.cz.

Na řadě míst bude nutné upravit nebo zpevnit břehy. „Nesmíme zapomenout, že na místo dorazí těžká technika a jeřáb, který musejí vojáci zapatkovat. To vše vyžaduje spoustu volného prostoru. V těsné soutěsce v Hřensku jsme takto bojovali doslova o milimetry,“ poznamenal Maňas.

Vyprojektování mostu trvá asi týden a pak ho ženisté z Bechyně dokážou během dvou dnů smontovat. Mají s tím velké zkušenosti nejen z Česka. Loni například ve slovinských horách postavili za tři týdny tři mosty jako náhradu za ty, které strhla rozbouřená řeka po povodních.

Mostní díly nemá ve svých skladech armáda, ale Správa státních hmotných rezerv, která provizorní mosty zdarma zapůjčí obcím na dobu tří let.

Armáda od začátku povodní poslala do postižených míst přes pět set vojáků a skoro stovku kusů těžké techniky. O víkendu ve chvíli, kdy se na severu Moravy rozlily řeky a uvěznily řadu lidí v jejich domovech, vylétli z pražského letiště ve Kbelích vojáci s vrtulníkem Sokol. Z rozbouřené Bělé v Jeseníku a okolních vesnicích zachránili pomocí navijáku pětadvacet lidí.

Podle pilota vrtulníku Vlastimila Baudyše nejnáročnější byla evakuace rodiny s několika dětmi. „Strávili jsme tam skoro tři čtvrtě hodiny. Jen patnáct minut je náš záchranář přemlouval, aby se nechali zachránit. A to na nás mávli, že chtějí,“ uvedl Baudyš. Evakuaci zatopených zažil už během několika povodní. Letos ho udivilo, že je zachraňovaní lidé skoro v polovině případů odmítli.

Do poničeného Jeseníku v úterý vyrazila také vojenská kolona ženistů z Olomouce. Pomocí bagrů a nakladačů likvidovali nánosy bahna a provizorně vyspravovali silnice.

„Vím, že voda dokáže napáchat strašné škody, zažil jsem povodně v roce 1997 i 2002. Ale s něčím takovým jsem se ještě nesetkal,“ uvedl kapitán Michal Suchánek, který velel jednotce čtyřiačtyřiceti ženistů.

Letošní povodeň v Jeseníku byla podle Suchánka odlišná od té z roku 1997. „Tehdy přišla velká voda, rozšířilo se koryto řeky, strhlo mosty, sebralo pár domů a voda se vrátila zpět. Teď přišla velká vlna, která se zvedla a rozlila po obrovské ploše. A po ní zůstaly hromady bahna, které, co v domě pokryje, musíte vyhodit,“ uvedl kapitán.