Článek
Úbytek obyvatel má způsobit nízká porodnost v následujících desetiletích. Mezi hlavní příčiny poklesu porodnosti zařazují demografové a sociologové trvalé zvyšování věku žen, kdy mají své první dítě. Mít druhé či třetí dítě již ženy prostě biologicky nestihnou či si je z pracovních důvodů nemohou dovolit. Ženy s dětmi totiž stále jen těžko nacházejí uplatnění na trhu práce, shodují se politologové.
V ČR navíc přibývá párů, které pro různé zdravotní potíže, vyvolané hlavně zhoršujícím se životním prostředním a změnou životního stylu, děti nemohou mít vůbec. "V současné době je neplodných asi 10 až 15 procent párů a počet stále vzrůstá," zaznělo ve středu několikrát na konferenci Institutu postraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, která proběhla v Praze na půdě parlamentu.
Životní prostředí se zhoršuje
"Nejhorší jed, který se na neplodnosti vysoce podílí, je nikotin," řekl na konferenci docent Tonko Mardešić, který se zabývá reprodukční medicínou. Dalšími negativními vlivy na plodnost jsou podle lékařů i alkohol a další drogy, dále i zhoršující se stav životního prostředí.
Přírodu nelze "ošidit" a daň za civilizační technický pokrok je zhoršování zdraví. To v důsledku vede až k neschopnosti přivést na svět nový život, shodují se odborníci.
Snížená porodnost a neplodnost postihují nejvíce ekonomicky vyspělé státy. Lidskou schopnost počít dítě ovlivňuje v neposlední řadě i psychika, především stres, ale i stravovací návyky vedoucí k obezitě.
Zásadní rozhodnutí, že děti mít nechce, udělá v ČR podle studií Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí zhruba šest procent párů.
Nedostatek dětí řeší i jinde
Česko však není jedinou zemí, která se bude muset s menším počtem lidí vypořádat. Pokles postihne i celkový počet obyvatel EU. Současně však existují státy, které si s tímto problémem nemusí lámat hlavu. V EU jich je celkem 12, mezi nimi především Francie, Irsko, Kypr, Lucembursko a Švédsko, které mohou čekat růst. K tomu přispějí především přistěhovalci.
Jen ve Francii podíl přistěhovalců na celkové struktuře obyvatelstva výrazně vzroste. Zatímco dnes ve Francii žije na 60 miliónů lidí, za 45 let už to bude o zhruba pět miliónů více. Kdyby se ale odečetl podíl imigrantů, celkový počet Francouzů by vzrostl jen o zhruba jeden milión.
Opačný vývoj však čeká středoevropské a východoevropské státy, mezi nimi i ČR a Slovensko. Dnes na Slovensku žije zhruba 5,3 miliónu lidí, v roce 2051 to bude již "pouhých" 4,6 miliónu.
Pokles počtu obyvatel však není jediným problémem, se kterým se bude muset EU v budoucnosti vypořádat. Vrásky politikům přidělává i stárnutí celé populace. V současnosti jeden důchodce připadá na čtyři lidi v produktivním věku. Za více než 40 let se tento poměr sníží o polovinu, na jednoho důchodce tak budou připadat pouze dva pracující.
Statistici dokonce očekávají, že díky zlepšování životních podmínek se počet lidí starších 80 let do roku 2050 zhruba ztrojnásobí. Z 18 miliónů v roce 2004 na 50 miliónů v roce 2051. Tento dopad státy pocítí především po roce 2025.