Za odchody zdravotníků je i vyhoření

„Kdyby byla supervize povinná, jako to mají sociální pracovnice, které bez nich nemohou dál pokračovat, musí se umět se situacemi srovnávat a zpracovávat všechny prožitky, tak by to ozdravilo společnost i zdravotnictví,“ domnívá se porodní asistentka z Brna Markéta Zemanová. „U zdravotnictví asi převažuje myšlenka, že zdravotník má všechno vydržet a práce ho přece baví,“ odtušila.

Na jedné straně na zdravotníky tlačí vedení nemocnic kvůli nasazení a vysoké přesnosti, na druhé pacienti, kteří chtějí empatický a profesionální přístup. I Zemanová si za svou více než dvacetiletou kariéru v porodnictví prošla náročnými situacemi, maximálním nasazením. O to větší přínos podle ní mělo, když se mohli před nedávnem zúčastnit workshopu neziskové organizace Srdcem Robinson, která jim nabídla supervizi.

Jde o to, že odborník zvenčí pomůže zaměstnancům lépe zvládat stresové situace, podpoří je v práci, motivuje a ukáže, jak posilovat vztahy v týmu.

„Člověk si dokázal uvědomit vlastní potřeby a hranice, jak pečovat i o sebe, a otevřeně o zátěži promluvit. Bylo velmi léčivé a hojivé, když to můžete bezpečně říct, a nevyvolá to pocit selhání nebo neschopnosti,“ popsala zdravotnice, která s organizací dál spolupracuje.

Že to považuje za důležité i vedení nemocnice, je podle ní zásadní posun. „My, co jsme byli vychovaní v 70., 80. a 90. letech, jsme vydrilovaní: nemáš nárok, nemáš potřeby, nestěžuj si a pracuj. Mladí lidé ale smýšlejí jinak,“ podotkla s tím, že jejich snahu o větší balanc mezi prací a osobním životem podporuje.

Přispět k tomu, aby profesi neopouštěli, by mohla cílená supervize. „Když to nastavíme jako normu od začátku, kdy k nám nastupují noví kolegové, tak to bude přirozená součást pracovní kultury, syndrom vyhoření se stane ojedinělým problémem zdravotnického povolání,“ věří Zemanová. Reflektovat by to měly i univerzity.

Spolek Mladí lékaři v loňském průzkumu mezi 465 kolegy zjistil, že 70 procent se jich cítí vyčerpaně, 46 procent vyhořele, 33 procent trpí úzkostnými poruchami a 28 procent depresemi. Pětina nadměrně pije alkohol, užívá léky nebo drogy.

Pouštět se do změny zákona ale ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nechce. „Bezesporu je potřeba pomoct zaměstnancům, aby se u nich předešlo syndromu vyhoření, zhroucení i tomu, že z únavy začínají dělat chyby,“ řekl Právu s tím, že už teď existuje doporučení pro přímo řízené instituce, jak by měly zátěž pracovníků kontrolovat.

„Není ale dobré, aby to bylo ve zdravotnictví řešeno legislativní formou,“ uvedl. Jeho resort ve spolupráci s Národním institutem kvality a excelence zdravotnictví chystá novou metodiku pro nemocnice.

Vycházet bude z analýzy toho, které profese v Česku odcházejí více do předčasného důchodu a jakými chorobami trpí. Plánuje se i úprava hodnocení rizikovosti profesí. Psychická zátěž se má stát jedním z kritérií, která se budou zohledňovat.

Postupně se podle Českého institutu pro supervizi daří mentorování v různých oblastech zavádět i bez zákona. Ne všichni lékaři si ale přiznají, že to u nich nefunguje ideálně.