Za neplacení alimentů sedí ve vězení stovky lidí. Nově by nemuseli, navrhuje ministerstvo

„Podle Zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2023 se tento trestný čin (neplacení výživného) stále podílí ze sedmi procent na veškeré trestné činnosti,“ uvedlo ministerstvo v novele, kterou ve středu projedná vláda.

Nyní hrozí tomu, kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou vyživovací povinnost déle než čtyři měsíce, trest vězení až na jeden rok. Úmyslnému neplatiči hrozí až dva roky a tomu, kdo neplacením výživného vystaví oprávněnou osobu nebezpečí nouze, tři roky.

Loni bylo za neplacení výživného odsouzeno 3 849 osob, z toho 485 nepodmíněně. Drtivá většina - 2 708 - odešla s podmínkou, padlo však i několik peněžitých trestů, tresty domácího vězení nebo obecně prospěšné práce. Ve 40 případech bylo upuštěno od potrestání.

„Je potřeba zdůraznit, že pobytem ve vězení se u drtivé většiny odsouzených ztrácí možnost výdělku a pouze narůstá jejich dluh na výživném. U chronických neplatičů ani opakované trestní postihy nemají efekt,“ napsalo dále ministerstvo k novele.

Spory o alimenty by se podle ministerstva měly přesunout z trestní roviny do občansko-správní či správní. Dlužníkům by tak hrozila obvykle jen exekuce, tedy i ztráta řidičského průkazu. V roce 2023 byl exekutory pozastaven v 1550 případech.

V témže roce vzrostl k vymožení výživného i počet zahájených exekučních řízení. „V roce 2023 se jednalo o 4750 řízení,“ uvedla Exekutorská komora.

Zdroj: ministerstvo spravedlnosti, novela trestního zákoníku, data za rok 2023

Ministerstvo navrhuje kriminalizovat pouze případy, kdy je oprávněná osoba kvůli zanedbání vyživovací povinnosti vydána nebezpečí nouze.

„Zároveň se navrhuje i depenalizace tohoto trestného činu, kdy se bude pachateli ukládat trest nikoli v rámci dnešního rozpětí šest měsíců až tři léta, ale bude mu jej možné uložit v maximální výši jednoho roku,“ dodal resort.

Na vládě se okolo novely chystá diskuse. Připomínky k ní připojila nejen některá ministerstva, ale i zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní by neplatiči měli dostávat peněžité tresty nebo veřejně prospěšné práce. Vězení však potřeba není.

„Systém vězeňství je velmi nákladný oproti společenské nebezpečnosti pachatelů trestných činů, jako je například neplacení výživného,“ řekla Novinkám.

Změna má oporu i v organizaci, která pomáhá rodičům samoživitelům. Odnětí svobody prý není efektivní. „V drtivé většině případů dluh na výživném narůstá, protože většina uvězněných ve výkonu trestu nepracuje, a pokud je někdo zaměstnán, v konečném součtu na výživné nezbývá mnoho nebo nic,“ sdělila Novinkám ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková.

Naopak v hnutí ANO chce exministryně spravedlnosti Taťána Malá návrh shodit. „Není řešení zavřít dlužníka do vězení, často to nevede k nápravě. Ale máme alternativní tresty, jako je domácí vězení a další,“ zdůraznila.