Za lepší péčí čekají pacienty z regionů delší cesty

Nastavením úhrad tomu napomáhá i ministerstvo zdravotnictví, což se nelíbí nestátním nemocnicím. Nejenže to podle nich prohloubí personální krizi, ale zhorší i dostupnost péče. Přední lékaři a pojišťovny ale kontrují, že se péče naopak zkvalitní a pacient bude mít násobně nižší riziko pooperačních komplikací.

„Každá nemocnice, každý zdravotník má nějakou pozici a smysl v systému, ale pokud všichni dělají všechno, tak to rozhodně není ku prospěchu pacienta,“ řekl Právu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s tím, že spolu musí spolupracovat centra, specialisté i lékaři v primární péči. V příštím roce chce také zahájit „velmi tvrdé kontroly kvality“ v nemocnicích.

K plánům má výhrady Asociace českých a moravských nemocnic. Upozorňuje na tendenci státu „silově reorganizovat odbornou péči“ a centralizovat ji do velkých nemocnic, které mají specializovaná centra. Nikoliv přímým nařízením, ale přes systém úhrad. Menší nemocnice dostanou oproti těm velkým fakultním méně peněz, ačkoliv udělají stejný zákrok. Vyplývá to z návrhu úhradové vyhlášky na příští rok.

Výjimkou jsou situace, kdy akutního pacienta přiveze záchranka a lékaři mu musí neplánovaně pomoci. „Ne zkušenosti s prováděním takových výkonů či medicínské výsledky, ale primárně ekonomický tlak a trest pro menší nemocnice má být tím, co přiměje ředitele těchto zařízení zakázat svým lékařům zmiňované výkony provádět, i když je ovládají, jen proto, že se stanou finančně nevýhodnými,“ míní zástupci asociace Michal Čarvaš a Petr Chudomel.

Nejde podle nich už jen o vysoce specializovanou péči, například v onkologii, která se týká hrstky lidí. „Výsledkem centralizace bude to, že se obecně prodlouží čekací doby na výkony a dostupnost zdravotní péče pro běžného pacienta se tak u stávajících výkonů jednoznačně zhorší,“ varují.

Že by šlo o snahu vytlačit regionální nemocnice, si ředitel strakonické nemocnice a senátor Tomáš Fiala (ODS) nemyslí. „Naše nemocnice chce dělat medicínu okresního formátu na špičkové úrovni,“ řekl.

Dříve dělali desítky gynekologických zákroků ročně. Třeba odstranění dělohy nebo vnitřních pánevních orgánů kvůli rakovině. Teď za ně ale dostanou méně, nemají centrum. Lékař podle něj ale někdy zjistí až při operaci jiného problému, že má žena nádor, čímž výkon spadne do skupiny karcinomů a automaticky se mu sníží úhrada, aniž by to šlo ovlivnit.

Asociace se obává, že mladí lékaři ztratí zájem o práci v okrese, což personální krizi ještě prohloubí. Zmiňují to i pojišťovny stejně jako zvýšení dojezdových vzdáleností a riziko, že se u center s menší kapacitou prodlouží čekací lhůty. Zároveň ale poukazují, že pacient sice pojede dál, ale dostane kvalitnější péči od zkušenějšího týmu lékařů, což omezí riziko komplikací.

„Centralizace je smysluplná u zhruba pětiny nejnáročnějších výkonů, kde je dostatečně prokázáno, že pokud budou koncentrovány na pracoviště, kde jich tým dělá hodně, tak lze dosáhnout prokazatelně mnohem lepších výsledků a méně komplikací,“ uvedl výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada. „Týmy lékařů ve specializovaných centrech jsou erudovanější díky vyšší četnosti řešení vážných medicínských problémů a situací, které by lékař v malé nemocnici viděl třeba jen jedenkrát ročně,“ dodal.

Jde hlavně o onkologii nebo vzácná onemocnění. Přednosta III. chirurgické kliniky ve FN Motol Robert Lischke říká: „Když zvednete telefon a zavoláte nám například do Centra léčby sarkomu měkkých tkání, tak vám musíme garantovat, že dostanete termín k vyšetření do čtrnácti dnů.“

Je přesvědčen, že by každé pracoviště mělo usilovat o co nejlepší výsledky, pokud s tím nedokáže nic udělat, mělo by od metody upustit. „To je zodpovědný vztah k pacientovi,“ dodal Lischke.

Podle pojišťoven není možné, aby byly drahé moderní přístroje v každé nemocnici. V Česku je 22 center vysoce specializované péče, navázaných zpravidla na fakultní nemocnice. Podobně probíhala před lety debata o Komplexních onkologických centrech, kde se léčí pacienti s rakovinou. S výjimkou Karlovarského kraje je v každém kraji nejméně jedno.