Po zabití psa nutriemi ve Zlíně padají pokuty za jejich krmení

Nutrie říční je invazivní druh pocházející z Jižní Ameriky. V evropském prostředí nemá přirozeného nepřítele a likviduje břehové porosty a podvodní rostliny, kterými se živí další živočichové.

Zlínští městští strážníci nutrie v minulých letech pravidelně s většími či menšími úspěchy odchytávali a přemisťovali do útulku pro opuštěná zvířata a k chovatelům. Od závěru minulého roku jsou však bezradní.

„Naposledy jsme odchytili dvě nutrie někdy na podzim. Od té doby nic. Změnilo se jejich chování. Jsou stále víc plaché. Naučily se být velmi opatrné. Když uvidí černou barvu, policistu anebo síť, tak už nejdou odchytit,“ přiblížil Novinkám šéf Městské policie (MP) ve Zlíně Milan Kladníček.

Strážníci se proto nově zaměřují na obyvatele, kteří nutrie krmí. Když nepomohly zákazové cedule, které lidé často strhávali, nastupují pokuty v souvislosti s městskou vyhláškou a veřejným pořádkem. „Když to tedy nejde po dobrém, musí nastoupit sankce. O tisíc korun je tak lehčí šestasedmdesátiletý místní muž, který vysypal v Bartošově čtvrti na břeh vodního toku zbytky potravy,“ sdělil zástupce velitele MP Zlín Pavel Janík. A pokračoval: „Radost z toho nemáme, ale ukazuje se, že někteří spoluobčané jsou k informacím o škodlivosti takového jednání neteční. Kontroly ze strany MP Zlín v postižených lokalitách stále probíhají a přistiženým pachatelům hrozí až dvacetitisícová pokuta.“

Podle ředitele strážníků je to poprvé, co v souvislosti s nutriemi policisté udělili pokutu. A zřejmě nezůstane u jediné. „V pokutách budeme pokračovat,“ upozornil Kladníček.

Jedná se o pokutu nikoli za krmení nutrií, ale za znečištění břehu vodního toku zbytky potravin. „Říkáme lidem o nutriích pořád. Že je to přemnožený invazní druh, který má negativní dopad na životní prostředí a bezpečnost obyvatel. Že by je neměli krmit, protože tak vedle nich sytí také početnou komunitu potkanů, kteří jsou již pro člověka vyloženě nebezpeční. Že ničí břehy a břehové porosty. I tak to lidé nerespektují,“ pokrčil rameny Janík.

Zlínská radnice se zároveň domlouvá se soukromou firmou, která by v nejbližších týdnech měla přijet a odchytem razantně snížit počet nutrií ve městě.

Podle Emila Tkadlece z Přírodovědné fakulty Univerzity Palackého v Olomouci jde v případě nutrie o jeden z nejhorších invazních druhů na zemi. „Tito hlodavci se našim podmínkám přizpůsobují i díky mírnějším zimám. Navíc si je lidé hýčkají. Šíří se stále více,“ sdělil Právu Tkadlec.

Počty nutrií v celém Česku jsou jen špatně zjistitelné. Nejde o lovnou zvěř. Jejich rostoucí populaci však lze odvozovat z počtu evidovaných mysliveckých zásahů. „Poprvé se nutrie v jejich výkazech objevily v roce 2003 v počtu tří set jedinců. V roce 2016 bylo odloveno už přes šest tisíc nutrií,“ uvedl Tkadlec. V roce 2019 už to bylo 7722 jedinců.

Problémy s nutriemi řeší radnice i v mnoha dalších městech a obcích. V Uherském Hradišti, kde se nutrie nacházejí mimo obydlenou zónu, už úřady místnímu mysliveckému sdružení povolily jejich odlov.

Nutrie způsobují škody i v Litomyšli, kde ničí břehy řeky Loučné. I v tomto případě má radnice problém s některými lidmi, kteří zvířata přikrmují. Invazivní hlodavce ve městě odchytává odborná firma.

Že neubývá lidí, kteří chodí k potokům a řekám nutrie přikrmovat, upozorňují i členové z plzeňského Dobrovolného ekologického spolku ochrany ptactva. „Je to fenomén, který se vymkl jakékoliv soudnosti. To, co někteří lidé dělají na řece Mži i Radbuze v Plzni, má fatální následky pro naše původní volně žijící zvířata, ale zároveň je velice nebezpečné pro vás a další lidi, návštěvníky lokality,“ uvedli členové spolku na svém webu.

Důvodem bylo nedávné odhození minimálně třiceti různě velkých kousků špekáčků, klobás, půlky salámu a dalších potravin do řeky Mže u Lochotínské lávky. A to přestože zde členové spolku chodí místní k řece s informační tabulí upozorňovat, proč nekrmit nutrie a raději ani vodní ptáky.