Za katastrofu my nemůžeme, brání se lidé z Nových Heřminov, které odmítaly stavbu přehrady

Práce má až nad hlavu. Nemusí přitom řešit jen potřeby spoluobčanů, ale i řeči o tom, že právě Nové Heřminovy mohou za to, co způsobila velká voda například v Krnově či Opavě. „Slýchám z médií i sociálních sítí, že nám lidé z obcí a měst pod námi po toku řeky Opavy dávají za vinu, že můžeme za jejich vytopení. My jsme ale byli úplně stejně zatopeni, máme úplně stejné škody, stejné problémy. V žádném případě na tak masivní katastrofě žádnou vinu nemáme,“ odmítá.

Lidé v obci před 16 lety v referendu stavbu přehrady odmítli a příprava stavby se stále zdržovala. Přehradu odmítají i ekologičtí aktivisté. Teď bude referendum v obci znovu, současné vedení je pro stavbu. Změnily se prý i názory lidí. Mladí, co se přistěhovali nebo byli v době prvního hlasování ještě děti, nemají většinou se stavbou problém.

Starostka připomněla, že naprostá většina z 360 lidí, kteří dnes ve vsi žijí, nemůže za rozhodnutí minulého vedení obce. „My dnes spolupracujeme s Povodím Odry na tom, aby přehrada a protipovodňová opatření vznikly. Bohužel jsme tady jen dva roky, měli jsme málo času něco změnit. Ale vinit nás, nebo dokonce jednotlivce z toho, že jsme něco zavinili, asi není úplně namístě,“ vzkázala kritikům.

Prozradila, že situace zašla tak daleko, že už se objevily i útoky na děti z Nových Heřminov. „Na jedné střední škole napadli spolužáci klučinu, že může za to, že někde byl někdo zatopený, že není přehrada. To už je myslím příliš. Kluk v patnácti nebo šestnácti letech přece absolutně nemůže za to, že tady ta přehrada není,“ kroutí hlavou Hermanová.

Tomu, co lidé vykládají, se diví i Anna Hubálková (78), která přišla při povodni o všechno. Zůstala jí jen dřevěnice nasáklá vodou a bez jakéhokoliv vybavení. „Anko, víš, co vykládají o vás, o Heřminkách? Že by vás měli všechny pověsit,“ tlumočí nedávný telefonát od jedné z kamarádek. „Ale proč nám to vyčítají? My za to přece nemůžeme. To šlo z vrchu…,“ popsala nešťastná seniorka.

Upozornila, že ona i manžel byli v referendu pro přehradu. „Když chtělo Povodí Odry odkoupit od nás kousek pozemku za zahradou kvůli stavbě hráze, tak jsem chtěla, ať to vykoupí i s domem. A tenkrát mi jejich pan ředitel řekl, že nejsou charita. Já tu dneska nemusela být, barák by byl zbouraný a neměla jsem takové starosti,“ vyprávěla.

Ničivá povodeň zasáhla v Nových Heřminovech 90 procent z asi stovky objektů. I když statici ještě neprohlédli vše, už nyní je rozhodnuto o 12 demolicích. Jde o devět rodinných domů, kabiny fotbalového klubu, kulturní dům a most přes řeku Opavu. Škody na soukromém i obecním majetku jdou do zatím stovek milionů korun.

Všichni tady si pokládají otázku, jestli mohlo být něco, co tak masivní katastrofě mohlo zabránit, poukázala starostka.

To, že jen přehrada není spásou, ví Aleš, který u cesty protínající obec ještě nedávno provozoval zookoutek a zmrzlinový stánek. Voda mu je ale odnesla. „Musí být i další vodní díla, která by musela stát nad námi. Poldry, hlubší koryta, posunutý val, aby se tam vlezlo víc vody,“ vyjmenoval muž, jenž je stejně jako kamarád Michal, který mu pomáhá s obnovou domu, pro přehradu. „Tohle zažít už nikdo nechce,“ doplnil Michal.

Oba muži varují před váháním. „Pokud se nezačne teď, tak přijde ta katastrofa znovu. A může to být třeba už za pět let. Buď musí být vybudována protipovodňová opatření, anebo všechny baráky se musí zbourat a lidi přestěhovat jinam. Jiné východisko není, protože to přijde znovu. To víme. Jen nevíme kdy,“ avizoval Aleš, který míní, že pro přehradu je dnes většina vsi.

„Už se s ní smířili. Domy jsou vykoupené, lidi pryč, takže už nemají proti čemu bojovat. Přehrada tak jako tak bude. Otázkou je jaká. Hlavně by to ale chtělo rozhodnout co nejdřív, abychom věděli, jestli to máme opravovat, nebo ne,“ řekl muž před zcela vyplaveným domem.

Na to, že myšlenka o stavbě přehrady v Nových Heřminovech je stará více než staletí, upozornili bratři Jaroslav a Zdeněk Hebnarovi. „To, že bude, se hlásilo už od pětačtyřicátého. Povodí Odry to ale pořád oddalovalo, vykoupili pár baráků a nic se neděje. Beztak na to nemají peníze,“ myslí si Jaroslav. Podle něj však plánovaná velikost přehrady nepomůže.

„Za den dva by teď byla plná. Aby pomohla, musela by být taková, jak ji plánovali před více než sto lety. Měla být až po Karlovice a do půlky Oborné,“ upozornil Zdeněk. To, jak by lidi hlasovali o přehradě dnes, si netroufl odhadnout. Na rozdíl od bratra. „I teď by to referendum bylo zase bez přehrady. Aby pomohla, musela by být až do Široké Nivy,“ myslí si Jaroslav Hebnar.

V roce 2008 většina obyvatel vesnice stavbu přehrady v referendu odmítla. I přesto její tzv. malou variantu Povodí Odry od té doby chystá. Stát už vykoupil 99 procent objektů, vyvlastnit mu chybí jeden dům a drobné stavby obce. „Je vydáno rozhodnutí o umístění stavby, probíhá odvolací řízení a je připravována dokumentace pro stavební povolení a prováděcí dokumentace,“ sdělila mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.

Pokud vše půjde dobře, v roce 2027 se začne přehrada stavět, o šest let později má být uvedena do provozu. „Zároveň by do tohoto termínu měly být dokončeny úpravy toku řeky Opavy a v letech 2033 až 2035 se provedou konečné úpravy proti povodním v Krnově,“ připojila mluvčí.

Jak by dnes referendum dopadlo, Vlčková odhadovat nechtěla. Uvedla ale, že po povodni vnímá státní podnik ve veřejném prostoru pro stavbu nádrže větší podporu. S tím souhlasí starostka Hermanová, která má za to, že dnes by byl výsledek hlasování jiný. „Postoj většiny lidí v obci je už dlouho jiný. Řada z těch, co tehdy hlasovali proti přehradě, už tady nebydlí a je tady nová, mladá generace, která se k nám přistěhovala nebo v té době byla ještě v dětském věku a hlasovat nemohla,“ objasnila.

Jak to doopravdy je, by mělo ukázat nové referendum. Svoláno má být co nejdříve. „Myslím, že je to víc než namístě. Paradoxně i v této situaci nás svazuje zákon. Hned poté, co opadnou ty nejzásadnější kroky, jakmile dostaneme vesnici aspoň trošku do nějakého uživatelného stavu, tak ho vyhlásíme,“ ujistila Hermanová.