Za 10 let si politici své platy takřka zdvojnásobí

Nový návrh ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) reaguje na kritiku, kterou původní plán zvednout platy politiků o 13,7 procenta vyvolal.

„Budu navrhovat meziroční nárůst 6,9 procenta, který je v této zemi jako objektivní hodnota u lidí, kteří pracují v privátním i veřejném sektoru, za letošní rok. Je to objektivní nárůst,“ oznámil Jurečka v neděli.

Vláda má mít novinku na stole ve středu. Koaliční poslanci ji převážně podporují. Nakloněn je jí předseda STAN Vít Rakušan i TOP 09. „Měli bychom se vrátit k automatu, aby politici přestali rozhodovat o svých platech. Celý problém byl, že se platy v minulosti zmrazily a tím se přerušil automat,“ poznamenal poslanec TOP 09 Michal Kučera.

Navázat platy politiků na růst průměrné mzdy připadá ideální i ministrovi zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL). „Je nemístné, abychom každý rok řešili platy ústavních činitelů,“ poznamenal.

Jurečka růst platů politiků o 6,9 procenta vysvětluje tím, že o stejnou hodnotu vyrostou podle něj průměrné mzdy zaměstnanců mezi lety 2024 a 2025.

Za posledních deset let vyrostla průměrná mzda v ČR o 19 tisíc korun, a to z 25 768 korun v roce 2014 na 44 943 korun v prvním pololetí letošního roku. Tedy asi o 74 procent.

Platy politiků za posledních deset let vyskočily víc. Premiér a předsedové Sněmovny a Senátu brali v roce 2014 lehce přes 150 tisíc korun, letos jejich plat činí skoro 275 tisíc korun. To je nárůst o víc než 83 procent. Pokud projde Jurečkova změna, v příštím roce si přijdou na 294 tisíc korun. Od roku 2014 to je růst o takřka 96 procent.

Plat řadových poslanců bez náhrad činil v roce 2014 necelých 56 tisíc korun, letos je to přes 102 tisíc korun. To je nárůst o více než 82 procent. Po Jurečkově změně bude plat řadového poslance skoro 109 tisíc korun, oproti roku 2014 by vyrostl o necelých 95 procent.

Že se nůžky mezi příjmy zaměstnanců a příjmy politiků otevírají, upozornila i maďarská neziskovka Atlatszo. Český premiér Petr Fiala (ODS) má podle ní s příjmem ve výši více než šestinásobku průměrného platu třetí nejvyšší plat ministerského předsedy v Evropské unii. Ještě vyšší plat si dopřává už jen slovenský premiér Robert Fico (SMER), který skončil na druhém místě se 7,6násobkem průměrného platu v zemi, a maďarský premiér Viktor Orbán, který s platem ve výši 9,5násobku průměrné mzdy získal první místo nejlépe placeného ministerského předsedy.

Kučera z TOP 09 míní, že srovnávat platy politiků s platy řadových zaměstnanců je mimo. „Sám pocházím z byznysu, z manažerské pozice. Plat poslance by se měl porovnávat s manažerským platem. Platy manažerů jsou násobně vyšší než platy poslanců,“ poznamenal Kučera.

Stejně chápe i poslanecké náhrady. „Každý manažer má auto, kancelář atd. To poslanci nemají, proto mají náhrady,“ dodal.

Opoziční strany vládní záměr kritizují. Předseda ANO Andrej Babiš hodlá navrhnout zmrazení platů politiků na pět let, k tématu chtějí poslanci jeho hnutí svolat také mimořádnou schůzi.

Platy vrcholných politiků vycházely do loňského roku z takzvané platové základny, která byla součinem průměrné mzdy a zákonného koeficientu 2,5. Konsolidační balíček zavedl jinou konstrukci základny, a to 83,3 procenta základny pro platy soudců, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství a zákonného koeficientu 2,822. Do loňského roku pro soudce platil koeficient tři. Ústavní soud však tuto změnu shodil.

O situaci jednal v úterý Jurečka i s prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou, prezidentem Unie státních zástupců Tomášem Foldynou a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem. „Shodli jsme se, že nikdo nevnímáme jako dobré, aby se oddělovaly platy ústavních činitelů od platů soudní moci, do čehož počítáme i státní zástupce. Politici by se automatu měli přestat dotýkat, i ve vztahu k sobě,“ řekl Novinkám.

Vávra i Foldyna hájili také stanovisko, aby platy státních zástupců nadále dosahovaly 90 procent platů soudců.

Původní Jurečkův návrh měl zvednout platy ústavních činitelů od ledna o 13,7 procenta. Setkal se však s kritikou.