Z Řecka k nám dorazilo 12 Syřanů, z Itálie nikdo

„Systém relokací se od samého počátku setkává s velkými problémy na straně těch zemí, které na začátku tlačily na to, aby se taková forma poskytovala. Je to paradox, protože když jsme vedli debaty na Evropské radě, tak to byli zejména zástupci Itálie a Řecka, kteří apelovali na solidaritu ostatních členských zemí,“ řekl Právu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Podle něho se ukazuje, že „buď v těch zemích žádné uprchlíky již k dispozici nemají, nebo jsou do té míry organizačně nebo administrativně neschopní“.

Podle zprávy ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) pro vládu Česko poslalo již letos v únoru do obou zemí první nabídku na přesídlení lidí z tamních uprchlických táborů. Druhá pak následovala v květnu. Z Řecka to mělo být třicet osob, z Itálie dvacet. Z Řecka mělo v první várce přijet sedm Syřanů, tři z nich ale k odjezdu nepřišli. V dubnu tak dorazili jen čtyři lidé, kterým již byl v ČR udělen azyl. V květnu pak ČR nabídla po dokončení bezpečnostních prověrek převzetí dalších deseti, respektive jedenácti osob, protože jedné ženě se během té doby narodilo dítě.

U jedné rodiny ale odbor azylové a migrační politiky po kontrole odhalil „bezpečnostní pochybnosti“, a tak do ČR přijelo pouze osm osob, tedy dvě rodiny. S nimi podle zprávy ministerstvo vnitra (MV) vede azylové řízení.

Zcela jiná je situace ve spolupráci s italskou stranou. Po první nabídce se ukázalo, že ani jeden z Eritrejců, kteří byli vybráni k relokaci, nemá osobní doklady. ČR tak nemohla zahájit jejich bezpečnostní prověrku.

„Žádost ČR vést s žadateli o relokaci bezpečnostní pohovory byla ze strany Itálie zamítnuta a na žádost ČR z dubna 2016 o spolupráci v poskytování otisků prstů žadatelů o relokaci na základě bilaterální policejní dohody nebylo zatím odpovězeno,“ konstatuje zpráva MV, která mapuje situaci ke 12. září.

Česko od května, kdy do Itálie poslalo již druhou nabídku, čeká na osobní spisy dalších deseti lidí. „My samozřejmě nemáme moc motivace, abychom na obě země tlačili, protože pokud tam není spolupráce, tak holt s tím ČR nic nenadělá. My trváme na tom, že každý takový člověk musí být bezpečnostně prověřen. Už jsme řadu lidí odmítli, protože jsme měli pochybnosti o jejich identitě nebo o správnosti jejich údajů. Celá ta věc ukazuje na to, že ten systém relokací a kvót není dobře promyšlen a že to ve skutečnosti nefunguje,“ uvedl Sobotka.

Řecko reagovalo v srpnu i na nabídku ČR na finanční i materiální pomoc. Italové nikdy nezareagovali a přijali pomoc pouze expertů a 22 policistů. Vláda již letos v únoru schválila deset miliónů korun Řecku na pomoc při ochraně státních hranic, dalších dvacet miliónů přiklepla o měsíc později na zvládání migrační a humanitární situace v zemi. Tamní policie koncem srpna prostřednictvím ambasády potvrdila, že o oba dary má zájem. Mají být použity na pokrytí provozních nákladů, tedy na topení, úklid, pohonné hmoty, cestovné, stravování a opravy.

Další řecké instituce, např. azylová služba, doposud nezareagovaly. V rámci materiální pomoci Řecko dostalo již v lednu postele, topení pro stany, pláštěnky, vlněné deky, spací pytle, celkem za 4,5 miliónu korun. V Řecku působilo během dvou let 15 expertů a pomáhá tam také 86 českých policistů.