Z protilátek by nemělo být politikum, říká Vojtěch

Výtky podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) ale směřují na odůvodnění, nikoliv nutnost uznávat je.

„Nejvyšší správní soud řekl, že teď to nemáme úplně v pořádku a že pokud to nechceme uznávat, musíme to zdůvodnit. A my jsme skutečně v mimořádném opatření zdůvodnili, proč to možné není. Skutečně konsenzus v tom mezi odborníky není,“ řekl v rozhovoru pro Novinky šéf resortu.

Tento týden by podle něj mělo zaznít oficiální doporučení klinické skupiny ministerstva i stanovisko externí poradní skupiny MeSES vedené Petrem Smejkalem. Dá se přitom očekávat, že postoj budou mít podobný: není jasné, jaká je dostačující hladina ani jak dlouho v těle vydrží.

Jediná země, která protilátky uznává jako dočasný průkaz bezinfekčnosti, je Rakousko, byť premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden s odkazem na rakouskou velvyslankyni zmínil, že ani zde není stanovena pevná hranice naměřených protilátek. „Pídil jsem se po tom, jaká je ta hodnota, ale oni vám řeknou jen ano, nebo ne,“ sdělil premiér.

Mezi těmi, kteří by odborně zjištěné protilátky akceptovali, je například exministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula. Adekvátní je podle něj hladina kolem 200 jednotek. Souhlasí s ním také imunoložka Zuzana Krátká, podle které provedené studie ukazují, že imunita po prodělání onemocnění trvá většinou sedm až devět měsíců.

Těm, co nemoc prodělali, doporučuje, aby se nechali očkovat až po šesti měsících. Tady je ale úskalí celé debaty. Test na protilátky řekne jen, jestli je člověk má, nebo ne. Laboratorní odběr může určit i jejich hladinu. Nikdo ale neví, kdy k prodělání nákazy došlo, zda je to měsíc nebo třeba déle, než je „bezinfekčních“ šest měsíců.

To je jeden z argumentů ministerstva zdravotnictví. Druhým problémem je, že se hodnoty mění a u každého jinak rychle.

„Protilátka je jedním z rysů imunitní odpovědi a neznamená, že ten dotyčný nemá imunitu. Nelze ale říct, jaká hladina protilátek a jestli vůbec je proti covidu ochranná. Není pro to žádná odborná evidence,“ řekla Právu vedoucí klinické skupiny a náměstkyně ministra Martina Koziar Vašáková.

Samotný test na protilátky podle ní nic neříká o tom, zda dotyčný nepozorovaně prodělal covid-19 bez jakýchkoliv projevů. „Je to jedno měření protilátky a to může být i zkřížená pozitivita proti jinému koronaviru,“ přiblížila Vašáková s tím, že test může zachytit i jiný typ koronaviru než zmíněný SARS-CoV-2. Je to podle ní ale spíše výjimečné.

Debata o uznávání protilátek začíná být víc politickým tématem než odborným, což není podle Vojtěcha dobře. „Skutečně si myslím, že to nemá být rozhodnuto politicky, ale odborně,“ řekl ministr pro Novinky.