Článek
Ještě před pár dny Česko zlobil déšť, vítr a chlad, teď jej sužují pro někoho úmorná vedra. V úterý u nás bylo teplo a sucho od východu, během středy se přesouvá slábnoucí studená fronta od západu.
"To je normální jev a situace není horší, než si pamatuji z dětství,“ říká meteoroložka Jaroslava Hajáková z Hydrometeorologického ústavu v Komořanech. "Záleží na rozložení tlakových útvarů nad Evropou, podle toho se předpovídá počasí. Udávané hodnoty vzduchu se měří ve výšce dvou metrů a v budkách, které jsou ventilované a ve stínu. To kvůli standardním podmínkám,“ upřesnila
Peklo v ulicích měst
Proto si můžeme být jisti, že při naměřených 30 stupních v budce vyrazíme ve městech do rozpálených ulic, kde se teplota vyšplhá až ke 40 stupňům.
Proto si můžeme být jisti, že při naměřených 30 stupních v budce vyrazíme ve městech do rozpálených ulic, kde se teplota vyšplhá až ke 40 stupňům. Nad betonovým povrchem a mezi vysokými domy se výheň snáší hůř.
Jan Pretel, klimatolog z Hydrometeorologického ústavu, klimatickým změnám věří.
"Průměrná teplota vzduchu je vyšší, rozkolísání počasí je větší, horké vlny jsou častější. Je to zaviněno mj. i činností člověka. Přesto nelze říct, že každý další rok bude vždy teplejší, ale trend takový je,“ uvedl Pretel.
Pomůže siesta?
Zamýšlel se i nad tím, zda u nás v extrémně horkých dnech nezavést siestu, jako ve Středomoří. "To je ale zatím neopodstatněné, i když bychom to v těchto dnech asi uvítali. Ohrožena je spíše letní turistika, která se kvůli velkému horku a úbytku vody ve Středomoří a Africe může stát nezajímavá. Hrozí, že hotely v přímořských letoviscích budou pouštět vodu jen v omezeném množství a že kuřáci budou mít zákaz vstupu do okolní přírody. Kvůli požárům,“ řekl Pretel.
Zamýšlel se i nad tím, zda u nás v extrémně horkých dnech nezavést siestu, jako ve Středomoří. "To je ale zatím neopodstatněné, i když bychom to v těchto dnech asi uvítali. Ohrožena je spíše letní turistika, která se kvůli velkému horku a úbytku vody ve Středomoří a Africe může stát nezajímavá. Hrozí, že hotely v přímořských letoviscích budou pouštět vodu jen v omezeném množství a že kuřáci budou mít zákaz vstupu do okolní přírody. Kvůli požárům,“ řekl Pretel.
Jak dále uvedl, "vypadá to, že se turistická sezóna posune na červen a na září a v horkém létě začne být aktuální pobyt třeba v Grónsku.“
Pít až tři litry denně
A co radí hygienici, když uhodí tropická vedra? Hlavní hygienik Michael Vít doporučuje v horkých dnech hodně pít, nejméně tři litry tekutin denně.
Ve vedru může dospělý jen pocením ztratit denně až 1,5 litru vody. Pokud ji nedoplníme, vzniká dehydratace organismu, houstne krev a ztrácíme soli.
Potem odchází i hořčík, který účinně působí proti stresu.
"Pít bychom měli, i když nemáme žízeň, a to po malých dávkách, aby tělo dokázalo tekutiny beze zbytku využít,“ poznamenal Vít. Je třeba se také vyhýbat pobytu na přímém slunci, a používat ochranné prostředky – krémy s vysokým UV filtrem, sluneční brýle, pokrývku hlavy.
V jídelníčku bychom měli omezit těžká jídla. Ve vedrech si raději odpusťme alkohol. Také fyzická námaha má být co nejmenší.
"Rozpálení ulic, které vzniká i unikajícími látkami při fotochemické reakci (slunce kontra exhalace), lze mírnit kropením,“ dodává Zdena Stašková z Hygienické stanice hl. m. Prahy.
