Z ostravského ghetta vznikla fungující kolonie. Radnice ji chce vystěhovat

Chodíme do práce, platíme nájmy, studujeme, pomáháme si, jsme stejní jako vy! Taková hesla visí na komunitním centru v bývalém ostravském ghettu Bedřiška, z něhož se podařilo za 14 let vybudovat fungující osadu.

Romské a neromské rodiny zde žijí vedle sebe, navzájem si pomáhají a řeší problémy. Stojí za tím komunitní práce neziskových organizací, místních lidí, ale i ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky.

Jenže to teď má skončit. Radnice se totiž rozhodla, že obyvatele z bývalé hornické kolonie Bedřiška vystěhuje a finské domky, v nichž zde lidé bydlí, zdemoluje. Lidé jsou nešťastní a bezradní. Romské rodiny se bojí, že skončí na ubytovně. V šoku jsou i starousedlíci, kteří zde žijí několik desítek let jako například pětačtyřicetiletá Lydie Habustová.

„Bydlím v Bedřišce 22 let a vychovala jsem zde dvě děti. Do domku jsem investovala spoustu peněz, žije se nám tady krásně, nevidím důvod, proč by měly být domky zbourány a my se museli odstěhovat. Netušíme, co bude,“ svěřila se Novinkám Habustová.

Také Jiřina Štanglerová v Bedřišce žije dlouho. „Jsme tu 25 let. Máme propojené dohromady dva finské domky, krásnou zahradu s bazénem a terasou. Tady je klid a žije se nám tu moc hezky,“ ukazovala žena, která se nyní bojí o svou budoucnost.

Obě ženy si nemyslí, že by finské domky bylo nutné zbourat. Lydie Habustová si dokonce nechala udělat soudním znalcem na dřevostavby posudek na finský domek, v něm žije. „Ten mi řekl, že dům je ve velmi dobrém stavu, a přístavbu mám zapsanou v katastru. Radnice mi totiž dle jejich rozboru tvrdila, že dům je po životnosti a má nelegální přístavbu,“ líčila žena.

Do velmi nepříjemné situace se nyní dostala i Kateřina Jehlářová. Do Bedřišky se nastěhovala teprve před dvěma roky z pronajatého třípokojového bytu, protože věřila, že se osada bude rekonstruovat, jak bylo původně obvodem i městem přislíbeno.

„Pomáhala jsem tady v komunitním centru s výtvarnou výchovou dětí, takže mi bylo nabídnuto, že si mohu dát žádost o nájem ve finském domku se zahradou. A to mi bylo schváleno. Kdybych věděla, že je to jen na krátkou dobu, tak bych zůstala v bývalém pronájmu. Navíc mi byl přidělen domek, který byl po opravě, jako další čtyři tady,“ ukazovala.

Protože si myslela, že zde už bydlet zůstane, společně s bratrem zrenovovali celou zahradu i domek, postavili plot i příjezdovou cestu. „A teď mi přišel dopis, že tu můžu bydlet už jen pět let. Někteří lidé jsou ale na tom ještě hůře, musí odejít do konce června, nebo do září příštího roku. Jsou nešťastní,“ konstatovala.

Podle Evy Lehotské, která obyvatele Bedřišky zastupuje, je vystěhování lidí rozděleno do několika vln podle toho, zda mají smlouvy na určito či neurčito. „Tohle už je potřetí, co se vedení obvodu snaží lidi z Bedřišky vystěhovat. Znovu se snaží rozbít zdejší úžasnou komunitu, která zde vznikla,“ posteskla si Lehotská a připomněla, že do roku 2010 byla Bedřiška ghettem, kde byla policie jako doma.

„Bylo zde spoustu násilí, nesnášenlivosti a rasových útoků. My jsme zde zavedli jasná pravidla, kterých se všichni drží, a klape to. Dnes na Bedřišce je klid a pohoda, nežije zde žádný dlužník na nájmu či službách, děti chodí do školy, dospělí pracují. Když se objeví problémy, tak je společně řešíme. Proto by byla velká škoda, kdyby veškerá naše práce na vybudování funkční komunity přišla vniveč,“ popisovala Lehotská.

Z lokality už v prvních dvou vlnách, v roce 2010 a 2018, odešlo kolem 90 lidí. V současnosti zde žije 75 osob. „Teď má přijít o bydlení nejpozději do 30. září příštího roku 32 lidí, z toho 30 Romů včetně 11 dětí, ve druhé fázi do 31. května 2029 pak dalších 12 osob,“ řekla Lehotská s tím, že hrozí, že romské rodiny skončí na ubytovnách.

Podotkla, že obec sice lidem slibuje náhradní bydlení, ale bohužel už jim po předchozích zkušenostech nikdo nevěří. Obyvatelé se proto písemně obrátili o pomoc na zastupitelstvo města Ostravy.

Starosta obvodu Patrik Hujdus (Nezávislí) Novinkám sdělil, že si je vedení radnice vědomo, že rozhodnutí rady o vystěhování Bedřišky je nepopulární krok. Nicméně obvod už nehodlá dál investovat do finských domků, jejichž životnost je pryč.

„Musíme se chovat jako správní hospodáři. V Bedřišce nyní žije tolik lidí jako v jednom paneláku. My se staráme o obvod, který má dvanáct tisíc obyvatel a musíme opravovat další domy. Rozpočet obvodu není neomezený, proto si na opravy musíme brát úvěry,“ vysvětloval starosta.

Dodal, že jediným ekonomicky rozumným řešením je postupný útlum bydlení v Bedřišce, aby nevznikl nějaký sociální problém. „Rozumím tomu, že se odsud lidem nechce. Bydlí v lese, v domech se zahradou s nízkým nájmem. Ale kdybychom se pustili do rekonstrukce těch finských domků, tak by se stejně museli odstěhovat. A pak bychom tam zvedli nájmy,“ upozornil Hujdus.

Zdůraznil, že pokud nájemníci z Bedřišky dodrží smlouvy a budou stále vše řádně platit, tak je radnice připravena se o ně postarat. „To znamená, že mohou získat nájem v našem obecním bytě. Pokud by si z nabídky nevybrali, či chtěli bydlet jinde, tak takovému zájemci nabídneme třicet tisíc korun. Tato částka jim může pomoci s úhradou kauce v bytě u soukromého vlastníka,“ shrnul starosta.