Z Orlíku bude přečerpávací elektrárna

Smyslem několikamiliardové investice je zejména stabilizace sítě a zvýšení flexibility energetické soustavy. Jednoduše řečeno, energetici musí reagovat na těžko předvídatelné velké dodávky energie hlavně ze solárních a okrajově i z větrných elektráren.

Když pálí slunce, soláry jedou naplno, energie je obrovský nadbytek, že se v ten moment nevyplatí ani prodávat, a je potřeba ji někde využít či uložit. V té chvíli se bude nadbytečná energie vynakládat na čerpání vody z nádrže Kamýk přes 90 metrů vysokou orlickou hráz do jezera Orlík. Ve špičce, kdy bude energie potřeba, se naopak voda vypustí přes turbíny zpět do Kamýku.

Na Orlíku je nyní klasická vodní elektrárna. Ve strojovně pracují čtyři Kaplanovy turbíny, na jejichž lopatky je voda přiváděna obrovskými tunely se šestimetrovým průměrem. Tyto turbíny budou vyměněny za nové.

Podle energetiků turbíny dosluhují a v každém případě by je čekala obměna. „Budou zde dvě Francisovy turbíny pro jednosměrný provoz, jako jsou třeba na Lipně, a dvě reverzní Francisovy turbíny jako na Dlouhých stráních, které umožní i čerpání vody, takže voda bude proudit přes turbínu dolů a přes čerpadlo nahoru,“ potvrdil Právu Martin Schreier, mluvčí skupiny ČEZ.

Změna technologie samotné elektrárny nebude příliš patrná, viditelná však bude větší rozkolísanost hladiny. Hladina na orlické přehradě, která zadržuje 720 milionů metrů kubických vody a je nejobjemnější akumulační nádrží v České republice, se díky tomuto objemu příliš hýbat nebude. Tam se počítá s výkyvy v řádu centimetrů. Větší výkyvy budou nad Kamýkem.

„Kamýk zadržuje jen zhruba desetinu vody, proto bude kolísání hladiny výraznější,“ upozornil Schreier na úskalí, s nímž budou muset místní obyvatelé a majitelé lodí počítat. Rozdíl hladin by mohl být o více než dva metry. „Výšky hladiny určuje Povodí Vltavy, jejich režimu se musí přizpůsobit i náš provoz,“ dodal Schreier.

Mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán uvedl, že provoz přečerpávací elektrárny nebude mít na řízení hladin vodního díla Kamýk vliv.

Kvůli kolísání vody v Kamýku se uvažovalo o čerpání vody až ze slapské přehrady. To by se ale musel stavět několik kilometrů dlouhý tunel pod kamýckou hráz, což by bylo nejen finančně mnohem náročnější. I bez toho bude projekt stát pár miliard. Zásahy ale nebudou venku příliš patrné, vše se bude odehrávat v útrobách elektrárny.

Navíc nebude potřeba do betonové hráze nijak zvlášť zasahovat, hloubit další přivaděče nebo jiné otvory, protože se využijí ty stávající. „Stavební úpravy se budou týkat prostoru pod hrází, kde jsou výtoky ze soustrojí, a bude potřeba, aby se voda tolik nevířila a nenasával se zpátky do potrubí rozvířený sediment,“ uvedl Martin Schreier, podle něhož už je hotová zadávací dokumentace a hledá se dodavatel stavby.

Majitel vodního díla a správce toku Povodí Vltavy už dalo souhlas. „V letošním roce bychom chtěli dokončit výběrové řízení na dodavatele a přečerpávací elektrárna by mohla začít fungovat do roku 2030,“ doplnil Schreier.