Z některých vysokých škol se stávají jen lepší střední školy, kritizoval Zeman

„Můj názor na VŠ je negativní, VŠ jsou financované podle počtu studentů, což je naprosto nesmyslné kritérium. Protože VŠ přijmou téměř každého, aby naplnily stav a získaly potřebné dotace a bojí se ze studia vyloučit i ty, kdo na to studium evidentně nestačí,“ reagoval na první dotaz ohledně vysokého školství Zeman.

Zmínil také studii bývalého ministra školství Petra Piťhy. „Říkal, že z populačního ročníku je vysokoškolsky vzdělatelných 20 možná 25 procent. Dnes máme vysokoškolsky vzdělaných až 40 procent. A já si myslím, že to vede ke snížení kvality vysokých škol, které by měly být výběrové. A svým způsobem i elitní,“ je přesvědčený prezident, podle kterého je jediným kritériem pro vysoké školy uplatnitelnost absolventů na trhu práce.

„Obávám se, že některé vysoké školy sklouzávají na úroveň lepších středních škol, obávám se, že některé střední školy sklouzávají na úroveň základních škol a nejsem si jistý, zda některé základní školy nesklouzávají na úroveň mateřských škol,“ poznamenal Zeman. Upozornil, že kritérium uplatnitelnosti absolventů by prospělo technickým oborů, a poněkud méně humanitním oborům.

Studenti se prezidenta také ptali, co si myslí o chystaném referendu ve Velké Británii k možnému vystoupení z Evropské unie. „Tvrdím, a mohu se strašlivě mýlit, že referendum ve Velké Británii dopadne ve prospěch těch, kdo se zastávají udržení Británie v Evropské unii,“ upozornil Zeman. Podle něho Britové zůstanou v Unii z čistě pragmatického důvodu.

„Kdyby se Britové rozhodli pro odchod z Evropské unie, tak okamžitě ve Skotsku vznikne další referendum o nezávislosti a nezávislé Skotsko pak vstoupí jako další člen do EU. Myslím si, že si to většina Britů uvědomuje a uvědomuje si také to, že bez Skotska by už Velká Británie nebyla veliká,“ míní Zeman.

Tak jako na dalších místech jižních Čech, které Zeman po tři dny projíždí, dostal i ve výzkumném středisku ve Vodňanech otázku na uprchlickou krizi. Podle něho není způsobena jen občanskou válkou na Blízkém východě, což by byl prý řešitelný problém.

„Součástí nelegálních migrantů jsou i lidé z bezpečných zemí Albánie, Kosovo, částečně i Bosna a Hercegovina. Je celá řada afrických zemí, v nichž se nebojuje. Proto bych uprchlickou krizi interpretoval jako snahu dosáhnout lepšího života mimo svou zemi. A to ohrožuje Evropu, která má asi 10procentní míru nezaměstnanosti. Kdo mluví o tom, jak příchozí migranti oživí pracovní trh: To znamená, že tady bude keňský kybernetik, eritrejský fyzik, tak se hluboce mýlí,“ poznamenal Zeman.

Zmínil, že je to svým způsobem brain drain (únik mozků), který oslabuje země, jež budou bez mladých mužů. Prý neprchají před válkou, ale prchají před hladem, nepohodlím a nízkou životní úrovní a doufají, že se budou mít v Evropě lépe. „Toto je podle mě hlavní faktor uprchlické krize, a proto si myslím, že se dlouhodobě uprchlická krize nezlepší. Už teď je v Libyi připraveno 800 000 lidí, kteří míří do Evropy. V Turecku je momentálně 2,5 miliónu migrantů,“ prohlásil Zeman.