Z manželství pro všechny se stala politická hra

Již několikrát se bod, který má řešit sňatky stejnopohlavních párů a narovnání souvisejících práv, pokusila v nedávné době zařadit na program schůzí opoziční poslankyně Jana Pastuchová (ANO). Hlasy vládní většiny pro to ale opakovaně nezískala.

Téma se před čtrnácti dny na plénu podařilo zařadit na program poslanci hnutí STAN Janu Berkimu, který jako jeden z prvních zákonodárců učinil coming out. Tehdy ale nakonec poslanci ukončili schůzi a k debatě o manželství pro všechny se nedostali.

Otevřít debatu se podařilo až minulý týden po návrhu předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). Ta vystoupila dříve než Pastuchová a bod se jí podařilo zařadit na konec seznamu prvních čtení.

Pastuchová na to na plénu okamžitě upozornila. „Avizovala jsem, že každou schůzi v úterý budu zařazovat předřazení bodu takzvaného manželství pro všechny. Jsem velice ráda, že to předložila přede mnou paní předsedkyně Pekarová Adamová. Tady vidíme, jak chutná moc a přednostní právo, protože věděla, že to předložím. Ale já se nebudu přetahovat a nejsem ješitná. Opravdu jsem to zvedla v minulém týdnu proto, abychom se o tom začali bavit,“ zdůraznila v úterý.

Na koaličních poslancích „nenechala niť suchou“. „Je s podivem, že před týdnem to nešlo a dnes, když jste to navrhla vy, to určitě půjde,“ řekla směrem k šéfce dolní komory a ještě několikrát zopakovala, že ona byla první.

Zástupci koalice následně Novinkám mimo záznam přiznali, že Pekarová bod navrhla dřív proto, aby si „zásluhy“ nepřipisovala opozice. „Je to naše téma, už dlouho ho prosazujeme. Proto jsme ho museli navrhnout dřív,“ řekl redakci například jeden z nich.

Chvilku před Pekarovou navíc na tiskové konferenci vystoupil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který oznámil, že téma chce zařadit jako pevný bod na září.

Z manželství pro všechny se tak stává spíše politická hra. Zákonodárci chtějí mít pro voliče důkazy, že se o něm minimálně snažili ve Sněmovně mluvit. Většina z nich ale nevěří, že se jim podaří v tomto volebním období nějakým způsobem dořešit.

„Přiznám se, na to dnes neumím odpovědět,“ řekl na tento dotaz například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v rozhovoru Novinek, který vyjde tento týden.

Pokud se tak stane, návrh podle něj v současném složení Sněmovny neprojde. „Je možné, že na hlasování dojde, máme před sebou minimálně ve Sněmovně tři čtení. Může se stát, že v prvním čtení se návrh zastaví, může být vrácen k přepracování nebo úplně odmítnut. Ale při míře už i mé zkušenosti, jsem tady už třetí volební období, když se podívám na současné rozložení napříč jednotlivými stranami, tak spíše si troufnu říct, že návrh neprojde,“ upozornil.

Zároveň i on potvrdil, že se z tématu stává spíše politická hra. „Ano, stalo se to asi před čtrnácti dny určitou hrou i při schvalování programu Sněmovny,“ kýval.

O tématu sňatků pro stejnopohlavní páry se diskutuje dlouhodobě, politici kolem toho našlapují opatrně. Názorová rozpolcenost je patrná i v nynější Poslanecké sněmovně, shodnout se na tom, nedokáže mezi sebou ani vládní pětikoalice. Například lidovci jsou proti, naopak Piráti, TOP 09 či STAN stejnopohlavní sňatky chtějí. Proti je opoziční SPD. Pokud by však došlo někdy na hlasování, poslanci se budou rozhodovat samostatně za sebe, nikoliv v klubové shodě.

Značná část Sněmovny a priori souhlasí s tím, že by se měla narovnat práva homosexuálních a heterosexuálních párů, co týče například adopcí dětí, majetkových práv, které čerpají sezdané heterosexuální páry apod. Problém však nastává u samotného slova „manželství“, což se stalo jakýmsi symbolem a poslance to dělí a přispívá to dlouhodobě k neochotě předlohu projednat a dotáhnout do konce.

„Mně se třeba nelíbí ten název, manželství je pro mě svazkem muže a ženy. Na druhou stranu chápu, že je spousta nevyřešených právních vztahů, kdy třeba jsou tu registrovaní partneři, jeden zemře a druhý na něj nemůže pobírat vdovský důchod, nebo problematika adopcí. Je tu spousta věcí, které by se měly narovnat a mělo by se o tom mluvit a hledat politický kompromis,“ řekla Novinkám šéfka poslanců ANO Alena Schillerová s tím, že pětikoalice podle ní nemá jasno, jak věc uchopit a vyřešit.

Podobný názor má třeba předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Ten nechal přiřadit k novele občanského zákoníku řešící manželství pro všechny úpravu Listiny základních práv a svobod, do které by podle něj mělo být zakotveno, že manželství je pouze svazkem mužem a ženy.

Naopak třeba poslanec TOP 09 Michal Zuna patří k zákonodárcům, kteří by se nebáli stejnopohlavní svazky takto pojmenovat, a přiznává, že právě toto pouhé označení je kamenem sváru.

„Osobně si umím představit pojem manželství i pro stejnopohlavní páry. Z toho pojmu se stal jakýsi symbol, než to, co je tou skutečnou náplní toho zákona. Tím je narovnání práv, a ne nějaký název. Přijde mi neuvěřitelné, že žijeme v zemi, kde ne všichni obyvatelé mají stejná práva. Stejnopohlavní páry teď nemohou uzavírat manželství, s čímž se pojí majetková práva a zejména rodičovská práva, která jsou z mého pohledu nejdůležitější. Mile mě například překvapily stejnopohlavní páry, jak jsou nenáročné při výběru dítěte, a tím umožní celé řadě dětí vyrůstat v milující rodině, a nikoliv ústavní péči,“ míní poslanec.

Cestou by tak mohlo být, a zaznívalo to i od některých poslanců na plénu, rozdělit novelu do několika menších. Nejprve by se například narovnala práva, k čemuž by se mohlo podařit najít potřebné hlasy, a až následně řešit samotné označení.

„Ti lidé chtějí jít možná cestou postupnou, než jít strategií všechno, nebo nic,“ řekl například poslanec ANO Patrik Nacher, který v minulém volebním období sepsal kompromisní návrh, který narovnával práva a neobsahoval označení „manželství“.

Během čtyř dnů v minulém týdnu se poslancům nepodařilo dokončit ani první čtení. Kdy se k diskusi opět vrátí, je navíc nejasné.