Z Karlína do Holešovic pěšky i na kole. V Praze otevřeli Štvanickou lávku

Stavět se začala v lednu 2022 a její pochozí šířka je čtyři metry, u rampy na ostrov Štvanice pak tři metry. Most je osvětlen LED pásy ukrytými v madle zábradlí, nebude tedy vznikat zbytečný světelný smog.

Mezi Karlínem a Štvanicí lávka překlenuje koryto Vltavy o šířce 38 metrů a mezi Štvanicí a Holešovicemi šířka koryta činí dokonce 149 metrů. Poslední pole mostu u holešovické strany je možné zvednout tak, aby odolalo i průtoku tisícileté vody. Stavba má také drobné spáry, kterými bude odtékat dešťová voda.

„Největší výzvou je na Štvanické lávce kombinace unikátních technologií – zatím nikde v Evropě nebyl použit ultra-vysocehodnotný beton na tak velké stavbě, navíc v bílé barvě. Jedinečný je i systém zdvihu posledního pole jako ochranou před povodněmi,“ vysvětlil při otevření lávky prezident Skanska Central Europe Michal Jurka.

„Konstrukce je navržena jako takzvaná segmentová, to znamená, že se skládá z padesáti segmentů, které mají délku přibližně 5,5- 6 metrů. Ty jsou vzájemně sepnuty podélným přepětím. Takto tvoří celek mostní konstrukce,“ vysvětlil Novinkám konstruktér lávky Jan Mourek.

„Naším cílem bylo, aby lávka působila jako přirozená křivka, která se vine prostorem. Zároveň jsme nechtěli, aby šla příliš do výšky. Navrhnout tuto stavbu bylo náročné konstrukčně i staticky, kvůli plynulosti provozu jsme však nechtěli mít žádné schodiště, žádné jiné napojení, pouze rampu,“ shodl se kolektiv autorů nové lávky.

Zajímavostí je, že zakončení madla na karlínské straně je v podobě koní, na té holešovické zase v podobě býků, ostrov Štvanici pak zdobí zajíci.

Lávka je osazena sochou Řeka od Jana Hendrycha. „Ta socha vznikala jako představa řeky, která není čistá jako potůček, ale už je zkomolená přehradami a dalšími civilizačními zařízeními,“ vysvětlil Hendrych. Doplnil, že sochu vyrobil již v 70. letech minulého století a u něj v ateliéru ji přímo pro lávku vybral architekt mostu Petr Tej. Autorem bronzového madla lávky je sochař Aleš Hvízdal.

Aktuálně budou ještě pokračovat některé dílčí práce potřebné pro kolaudaci, kterou hlavní město předpokládá na konci letošního srpna. Konkrétně se jedná o dokončení terénních úprav, především se jedná o úpravy břehových opevnění podle požadavků Povodí Vltavy, a dále o instalaci tlumičů kmitů naladěných podle výpočtu a dynamické zatěžovací zkoušky.

Lávka měla být otevřena už v únoru, stavebníci ale narazili na nečekané překážky. „Ve Vltavě se objevily obrovské kameny ve dně koryta, které bylo velmi složité provrtat, aby se tam mohly vytvořit základy pilířů mostu,“ upřesnil architekt Petr Tej.

„Z hlediska použitých přístupů stavbou unikátní a po nedávných zátěžových zkouškách doufám, že je i stavbou bezpečnou. K tomu všemu zapadá také do konceptu města krátkých vzdáleností,“ řekl primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda z koalice SPOLU.

„Lávka bude sloužit zejména pěším a cyklistům. Stavěná je ale tak, aby umožnila i nouzový průjezd záchranné služby,“ doplnil náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy z Pirátské strany Zdeněk Hřib.

Lávka se původně měla jmenovat HolKa, tedy podle čtvrtí Holešovice a Karlín, místopisná komise pražského magistrátu ale nakonec rozhodla o názvu podle ostrova, na který lávka odbočuje.

Současně s otevřením nové Štvanické lávky testuje Regionální organizátor Pražské integrované dopravy ve spolupráci s dalšími městskými organizacemi v rámci projektu Čitelná Praha prototypy nových prvků pěší navigace, konkrétně obelisk a směrovku, které budou základním kamenem navigace pro pěší pohyb po Praze a nahradí stávající značení pomocí hnědých turistických směrovek.

Hlavní novinkou je použití map bližšího i širokého okolí, které jsou vždy natočeny z pohledu diváka. Prototypy obelisku a směrovky jsou umístěny na severním předpolí Štvanické lávky poblíž tramvajových zastávek Holešovická tržnice.

S ohledem na zprovoznění lávky zároveň skončil poslední plavbou v pátek 28. července přesně v 15:00 hodin provoz přívozu P7, který zajišťoval spojení mezi holešovickým a karlínským břehem.

Přívoz fungoval od 7. srpna 2015, tedy necelých osm let. Za tu dobu přepravil podle organizátora dopravy téměř 690 000 cestujících, což znamenalo průměrně za den 377 osob.