Článek
Zveřejnění plánu obraz vydražit přichází krátce poté, co ministerstvo kultury neprohlásilo malbu za památku, jak před měsíci navrhl Národní památkový ústav.
„Nadační fond pro dílo získal povolení k trvalému vývozu do zahraničí, díky němuž ho budou mít možnost zakoupit i zahraniční sběratelé či investoři,“ uvedla Stránská.
„O dílo měla zájem NGP, ale kvůli nekončícím diskusím o ceně se jednání zastavila na mrtvém bodě,“ dodala mluvčí nadačního fondu.
Podivný příběh Zvěstování: vykuk si může přijít na miliony
Přestože zřejmě selhala vyjednávání mezi státem a Fuxovým fondem, neznamená to, že stát nemůže obraz koupit. Zájem resortu i NG o dílo nadále trvá a ministerstvo ústy své mluvčí Petry Hrušové uvedlo, že v případě ceny díla přiměřené okolnostem je ochotno vyčlenit na jeho nákup peníze.
Ministerstvo dodává, že stát se vzhledem k charakteru díla jeví jako jediný potenciální kupec, což ve svém posudku pro resort kultury konstatoval také umělecký historik Jan Klípa, který v něm tvrdí, že „jde o obraz, který obecně není pro zahraniční sběratele a veřejné sbírky zajímavý“.
Svědčí o tom i fakt, že se silně poškozené dílo v Německu na aukci neprodalo ani za nízkou vyvolávací cenu 110 tisíc eur, tedy 2,8 milionu korun.
Cena vyšší 36x
Obraz, který je podle expertů téměř nevystavitelný, se poprvé dostal do povědomí veřejnosti, když o jeho získání do sbírek projevila zájem v polovině loňského roku Národní galerie.
Pochybnosti o celém nákupu ale odstartovaly informace serveru Deníku N, který upozornil na to, že Fuxa obraz pořídil za mnohonásobně nižší cenu, než za kolik jej chce prodat státu.
Příběh předraženého Zvěstování: exředitel NG má co vysvětlovat
Jak již dříve popsalo Právo, obraz koncem roku 2017 nabízela německá aukční síň Döbritz ve Frankfurtu nad Mohanem. Vyvolávací cena tehdy byla stanovena na 110 tisíc eur, tedy v přepočtu 2,8 milionu korun, a obraz se nevydražil. Následně jej po aukci koupil podle aukčního katalogu současný vlastník za 70 tisíc eur, tedy 1,8 milionu korun. Fuxa však dříve v médiích uvedl, že dílo pořídil za mnohonásobně vyšší cenu, než byla ta v aukci.
Bývalý šéf NG Jiří Fajt, za jehož vedení přišla instituce s plánem obraz od Fuxy odkoupit za 65 milionů korun, enormní nárůst (36x) ceny zdůvodňoval tím, že v době aukce se nevědělo, jestli je obraz pravý. Že jde skutečně o obraz z dílny Mistra vyšebrodského cyklu, se podle něj podařilo potvrdit až po několikaměsíčním zkoumání malby týmem expertů z NG.
Zajímavé ovšem je, že osvědčením o autenticitě dílo vybavila už i aukční síň, která obraz přímo inzerovala jako malbu z dílny Mistra vyšebrodského oltáře. Navíc k dílu byla přiložena expertiza z roku 1976 od renomovaného odborníka Františka Makeše.
Udělení ochrany by zničilo trh
Pochybnosti posílily i táhnoucí se nejasnosti o tom, kdo s částkou 65 milionů přišel.
Fuxa tvrdil, že cenu určila Národní galerie. Fajt ale později Právu poskytl faksimile dopisu, který Fuxa galerii zaslal, a v něm za obraz žádal 65 milionů korun. Právo Fuxu v minulosti požádalo o vysvětlení, avšak odpovědí se nedočkalo.
Zásadním důvodem pro neudělení ochrany dílu byl podle Hrušové jeho import do ČR v roce 2017. Úřad se obává toho, že kdyby vlastníkům významných uměleckých děl hrozilo, že hned po dovozu na české území budou za památku prohlášena, žádné „významné předměty kulturní hodnoty by nebyly na území republiky dováženy a tímto zásahem by byl fakticky zničen trh s kulturními statky“.
Prohlášení za památku omezuje vlastnická práva, třeba při prodeji se musí uplatňovat předkupní právo státu.
„Samotný fakt, že ministerstvo kultury neprohlásilo obraz Zvěstování Panně Marii za kulturní památku, ještě neznamená, že ho stát nemůže koupit,“ uvedl Fajt. „Považoval bych za velkou chybu, kdyby stát s majitelem dále nejednal o koupi tohoto významného středověkého bohemikálního díla. Obraz má totiž svoje jedinečné místo právě v kontextu dvorského umění Karla IV.,“ dodal.
Vyšebrodský cyklus se má za vrchol deskového malířství v Čechách z doby krátce před rokem 1350. V církevních restitucích připadl zpět řádu cisterciáků ve Vyšším Brodě, který jej dlouhodobě zapůjčil Národní galerii. Devět deskových obrazů z cyklu je tedy vystaveno v klášteře sv. Anežky České v Praze.