Z družin se stává celodenní odkladiště dětí

Dětský psycholog Miroslav Hudec z České Lípy to potvrzuje: „Rodič si těžko může nárokovat nějakou upravenou pracovní dobu jenom proto, že pečuje o dítě. Zaměstnanci v supermarketech by si to třeba vůbec nedovolili,“ řekl Právu.

Letos se u nás do družin přihlásilo 269 935 dětí, tedy 55,3 procenta žáků prvního stupně. Před devíti lety jich bylo 215 235, jen 40,7 procenta. Smůlu mají zpravidla matky na rodičovské dovolené. Družiny totiž mohou na stav rodičů brát zřetel, na rozdíl od mateřinek, které jej zohledňovat nesmějí, ačkoli to často dělají a ani se tím netají.

Družiny jsou oblíbené i proto, že zdaleka nejsou tak drahé jako školky nebo třeba mimoškolní zájmové kroužky, protože ministerstvo na jejich provoz z významné části přispívá. Běžně se ceny družin pohybují mezi 200 až 300 korunami měsíčně. Ale třeba v olomoucké ZŠ Zeyerova se platí jen dvě stě korun za půl roku.

„Matky na mateřské jsme museli odmítnout, protože máme plnou kapacitu,“ popsala Právu tamní vychovatelka Petra Koutná. „Dětí máme skutečně více, protože rodiče pracují od rána do večera,“ dodala Koutná.

Družina je otevřená od 6.15 a končí v 16.45 a podle Petry Koutné mnozí rodiče vozí děti do družiny už v šest ráno. Vedoucí družiny ZŠ Jílové u Prahy Kateřina Kahounová se tématem odborně zabývala. Podle jejích statistik dva ze tří prvňáků tráví ve škole 3,5 hodiny denně a v družině pak dalších pět hodin.

„Je to pochopitelné, protože rodiče jsou zaměstnaní, někdo chodí do družiny ve čtvrt na sedm a odchází ve tři, někdo přichází do školy na osmou a odchází v pět hodin,“ řekla Právu vychovatelka.

Podle ní to kopíruje i poslední trendy ve školkách, kde jsou děti také celý den. A to i děti matek na rodičovské, což zná i ze své družiny.

„Kdyby jim šlo jen o to, aby děti byly v kolektivu, tak je tam nenechávají i spát po obědě,“ řekla Kateřina Kahounová. Domnívá se však, že se nejedná o nezájem rodičů starat se o dítě, ale že to v dnešní „rychlé době“ ani neumějí.

Podle Hudce rodiče často hledají možnosti, kam děti odložit, aby si mohli odpočinout.

„Jde o rodičovsky nevyzrálé lidi, kteří přesně neodhadli určitá omezení volného času a teď zjišťují, že jsou s tím problémy. A pokud nejsou ochotni některé aktivity opustit, tak pak děti odkládají jinam. I ve školce je nechávají déle, než je třeba,“ dodal.

Dítě by ale nemělo být dáváno na hlídání zbytečně. „Když například v družině zůstane poslední, tak to bere jako určitou újmu, když si pro Pepíka rodiče už dávno přišli. Ono to pak chápe, že je tak trochu na obtíž,“ vysvětlil psycholog.

Kahounová přiznává, že zejména pracující matky mají rozhodování těžké. „Ve 34 letech jsem měla první dítě, a když mu byl rok, tak jsem, byť na pár hodin, nastoupila do práce. Doba je rychlá, nejde jen o informační technologie, ale i o různá školení. Když budete s dětmi dva tři roky doma, něco vám uteče. Takže jsme odkázány, abychom děti dávaly do těchto zařízení,“ řekla.

Podle ní je ale hodně rodičů, kteří zbytečně přenášejí odpovědnost na školu. Souvislost vidí i v tom, že pětina dětí nastupuje do školy s odkladem, protože tím rodiče mohou oddálit nové povinnosti.

„U nás jsou kroužky za sociální ceny – 30 až 50 korun na lekci, přesto tam rodiče své děti nedávají. Asi to opět plyne z toho, že je to pro ty rodiče povinnost, musí jim připravit nějakou pomůcku, cvičební úbor,“ dokládá Kahounová.

Letos mají otevřena čtyři oddělení družiny, jsou plná a škola žádá o otevření dalších oddělení. Podle zákona může být v jednom oddělení nejvíce 30 dětí. Vybírají 250 korun měsíčně.