Hlavní obsah

Z domova nedokáže vyjít bez berlí, ale důchod mu vzali

Obrovské zklamání a pocit nespravedlnosti prožívá těžce nemocný básník David Bátor z Branky u Opavy. Muž, který mimo jiné trpí nevyléčitelnou Bechtěrevovou nemocí spojenou s prudkými bolestmi a pohybuje se pouze o berlích, pobíral šest let invalidní důchod prvního stupně. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) mu ale teď důchod odebrala.

Foto: Aleš Honus, Právo

David Bátor se aktuálně dokáže pohybovat pouze s berlemi.

Článek

Rozhodnutí je již pravomocné, se svou námitkou muž neuspěl. Nepomohl mu ani fakt, že se jeho stav opět zhoršil. A nepomohla mu ani intervence poslance Michaela Rataje, který Bátora osobně zná. Nemocný muž nyní zvažuje, že se bude bránit soudně, případně se obrátí na ombudsmana.

„Rád bych zdůraznil, že nejde jenom o mě, ale vím o několika lidech, kterým invalidní důchod sebrali taky. Podle mě jde o zásadní problém státu, který se snaží za každou cenu šetřit na nesprávném místě,“ říká Bátor, který je autorem několika básnických sbírek.

Na rozhýbání potřebuje ráno hodinu

Jeho stav je aktuálně tak vážný, že každé ráno musí absolvovat náročné cvičení. „Trvá to asi hodinu, někdy i hodinu a půl, než jsem schopen se vůbec pohybovat. Momentálně se můj stav zhoršil tak, že nedokážu vyjít z domu bez berlí. Co se týče bolesti, tak večer už bez prášku nedám ani ránu. Ale podle názoru sociálky jsem práceschopný. Je to k breku,“ popisuje Bátor svůj aktuální stav.

Léta brala nízký důchod, stát jí doplatí 1,3 milionu

Domácí

Invalidní důchod prvního stupně, tedy ten nejnižší možný, mu byl přiznán před šesti lety. Změna přišla na začátku letošního roku, kdy ho kontaktovala ČSSZ s žádostí o předložení dokumentů o aktuálním zdravotním stavu. „Předložil jsem jim aktuální dokumenty s tím, že nastupuji do lázní v Karlově Studánce. Sociální správa si tedy vyžádala lékařskou zprávu z lázní, kde lékař konstatoval díky lázeňským procedurám přechodné zlepšení stavu,“ řekl Bátor. A právě na základě zprávy z lázní ČSSZ rozhodla, že pracovní schopnost Davida Bátora je snížena pouze o dvacet procent, takže nárok na invalidní důchod ztrácí.

„Stejně jako při mých dřívějších lázeňských pobytech ale bylo zlepšení jen dočasné. V červnu jsem se vrátil domů a v srpnu jsem byl zase tam, kde jsem byl. Když slyšela moje lékařka, že mi sebrali důchod, tak řekla, že nejsou normální,“ posteskl si Bátor.

Lázně pomohly jen dočasně

V jeho prospěch se rozhodl letos v říjnu intervenovat i starosta obce Branka u Opavy Michael Rataj (STAN), který je zároveň poslancem a členem sněmovního výboru pro sociální politiku. „Na pana Bátora nelze nahlížet jako na člověka, který by se vyhýbal práci a spoléhal se výhradně na pomoc státu,“ uvedl Rataj ve svém dopise adresovaném ČSSZ. Rozhodnutí sociálky považuje za velmi nešťastné a bohužel není ojedinělé. „Víme o desítkách případů z různých krajů, kde ČSSZ přehodnocuje stavy přiznaných invalidních důchodů, takže dochází k jejich odnětí nebo snižování o jeden stupeň,“ řekl Rataj Právu.

Podle něj Bátor v podstatě doplatil na to, že nastoupil do lázní v době, kdy ho ČSSZ kontaktovala. „Zdravotní stav člověka, který byl v minulosti uznán invalidním na základě dlouhodobě nepříznivého stavu, jehož podstatou je revmatologické onemocnění, nelze změnit žádným rozhodnutím úředníka, byť by se opíralo o lékařská konstatování, že po lázeňském pobytu se pacient cítí lépe. Přechodně se lze cítit lépe, ale pokud se zdravotní obtíže po určitém čase vrátí, nelze rozhodnutí posudkové lékařky akceptovat,“ dodal Rataj.

Bechtěrevova nemoc? Bolest, která neustává

Zdraví

Právo s žádostí o vyjádření kontaktovalo i Českou správu sociální zabezpečení, která si kvůli přislíbené odpovědi vyžádala i úředně ověřený souhlas Davida Bátora s poskytnutím informací o jeho zdravotním stavu. Ani po více než třech týdnech a několika urgencích ale odpovědi na zaslané otázky nedorazily.

Na hranici bídy

Invalidní důchod Bátor pobíral ve výši devět tisíc korun. „Občas jsem si něco přivydělal, nějakou dobu jsem pracoval na vrátnici. Teď jsem ale na nemocenské, protože kvůli bolestem jsem tam nebyl schopen sedět,“ dodal s tím, že nyní pobírá několik měsíců asi pět tisíc korun měsíčně na nemocenských dávkách. „Naštěstí žiju v domě se svými rodiči a s přítelkyní. Bez jejich pomoci si život s pěti tisíci korunami na měsíc vůbec neumím představit,“ dodal. Zda má nárok na nějakou sociální podporu, bude zjišťovat v lednu.

„Zatím jsem to neřešil, protože jsem si naivně myslel, že v takovém stavu mi invalidní důchod sebrat nemůžou. Pořád si říkám, jestli to není nějaký zlý sen,“ dodal.

Nemocnou ženu neuznali za invalidu, zastal se jí Ústavní soud

Domácí

Výběr článků

Načítám