Článek
Ovoce se letos urodilo nadmíru a pálenice jedou naplno. Ne vždy se ale lidé obtěžují zavážet ovoce nebo kvas do certifikovaných zařízení a pálenku si vyrábějí doma.
„Takové blumy a švestky ti padají jen tak na trávu a hnijí. To je škoda. Přijedu si s barelem. Už mám doma ke kvašení nektarinky, to bude paráda. Dáme si zase po výletě do každé nohy. Hlavně to ale nikde nevytrubuj, ono se to nesmí,“ řekl pětašedesátiletý pan Josef bydlící v domku nedaleko Zvole u Prahy.
Domácí pálení je přestupek s až desetimiliónovou pokutou
Má pravdu. Domácí pálení alkoholu není povoleno v žádném množství.
„Konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje lze vyrábět pouze v provozovně schválené ústředním orgánem státní správy,“ potvrdila Právu mluvčí celní správy Martina Kaňková. Podle ní si pěstitelé mohou nechat vypálit ovocnou pálenku v pěstitelských pálenicích majících povolení Ministerstva zemědělství ČR.
Jenže ruku na srdce, vyprávějte tohle třeba Moravákům. Řada pěstitelů nechce čekat, až na ně přijde řada v některé z více než 550 certifikovaných pálenic. Spousta z nich navíc považuje pálení za rodinnou tradici.
Hrozí pokuta až deset miliónů
Pálení ovšem vyžaduje praktické znalosti chemie. Destilát může snadno vybuchnout a za určitých okolností se ve výpalku tvoří toxický metylalkohol. Nejde tedy jen o vyhýbání se daňové povinnosti, ale také o zdravotní rizika.
Postihy proto mohou být nemalé. „Dotyčný páchá přestupek podle paragrafu 17 zákona o lihu, za který může být sankcionován pokutou až 10 miliónů korun. Samozřejmě u nalezeného nelegálně vyrobeného lihu je následně vyměřena spotřební daň,“ vysvětlila Kaňková.
Jedním dechem ale zdůrazňuje, že celníci nějak programově po domácích pálenicích nejdou, nesmějí jen tak vrazit do domu, i když je tam třeba navede soused. „Celní správě se případy domácího pálení složitě odhalují. Pokud není přímý důkaz, nemůže celní správa provést místní šetření,“ sdělila Kaňková.
Ani Policie ČR nemá domácí pálenice na denním rozvrhu. Centrálně počet šetřených nelegálních černých pálení neeviduje. To ale neznamená, že ilegální pálenice občas neodhalí. Jak uvedl zlínský Český rozhlas, tak letos v únoru celníci provedli velkou razii v obcích Želechovice, Ostrožská Lhota a Ratiboř.
Nejvíce, 740 litrů nezdaněných lihovin, zadrželi ve spoluprací s policií a hasiči v Želechovicích nad Dřevnicí na Zlínsku. Šlo o největší množství nelegálně vyrobeného lihu v podmínkách černé pálenice v regionu za poslední dobu.
V archivu policejních zpráv lze najít případ, kdy policisté ve Zlínském kraji našli v rodinném domě v Komni při domovní prohlídce zhruba čtyřicet litrů pálenky. Policisté tam přitom přijeli kvůli rozkrádačkám.
Dalšímu domácímu paliči na Uherskohradišťsku destilát vybuchl. Policie u něho doma našla 120 litrů. Před dvěma lety na Vsetínsku výbuch domácí pálenice zabil dva muže.
V oficiální palírně je poloviční daň
Certifikovaná pálenice do výsledné ceny započítá i spotřební daň z lihu, kterou pak odvede státu. Ta je u pěstitelského pálení kvůli výjimce dojednané v Evropské unii proti normální dani z lihu poloviční a po přepočtu na stoprocentní alkohol činí 143 Kč za litr.
Kvůli nižší dani má ale pěstitelské pálení některá omezení. Pálit může pěstitel jen ovoce z vlastní zahrady nebo sadu, což musí doložit čestným prohlášením, zákvas nesmí kvůli vyšší výtěžnosti přislazovat a včetně rodinných příslušníků si může nechat vyrobit maximálně 30 litrů pálenky za pěstitelské období. To začíná 1. července a končí 30. června dalšího roku.
Takto vyrobený ovocný destilát ovšem není možné prodávat a slouží jen pro vlastní spotřebu.
Litr ovocné pálenky s obsahem 50 procent alkoholu získaný z pěstitelské pálenice tak s poplatky za vypálení vyjde v průměru na 140 až 180 korun.
Průmysloví výrobci platí státu spotřební daň za litr stoprocentního lihu 285 korun. Na spotřební dani z lihu stát loni vybral zhruba 7,3 miliardy Kč, pěstitelské pálenice se na výběru podílely necelými 250 milióny korun.