Hlavní obsah

Z dětského domova pryč v patnácti? Děti skončí na ulici, varuje sdružení

Právo, Kateřina Severová

Děti v ústavní péči mají dovršením patnácti let šanci samy se rozhodnout, jestli v domově zůstanou, nebo odejdou. Popisuje to podle informací ředitelky Sdružení na ochranu ohrožených dětí (SOOD) Marie Vodičkové nedávno vydaný metodický pokyn Odboru ochrany práv dětí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Podle Vodičkové je ale takové nařízení v rozporu s platnou právní úpravou. Právníci jej označují za diskutabilní.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Článek

„Ministerstvo podzákonnými interními pokyny mimořádně hrubým způsobem porušuje a ignoruje platnou právní úpravu,“ zdůraznila Vodičková s tím, že v metodickém textu ze dne 14. března, určeném pracovníkům orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), se mimo jiné uvádí, že dítě ve věku 15 let má kdykoli právo svobodně se rozhodnout, že zařízení opustí, a to i v případě, že do zařízení bylo umístěno soudním rozhodnutím.

„To by v nejbližší době mohlo znamenat, že děti z výchovných a diagnostických ústavů se mohou svobodně rozhodnout, jestli zde zůstanou, nebo odejdou. Důsledkem toho by bylo, že většina takových dětí skončí na ulici,“ uvedla ředitelka SOOD s tím, že ministerský odbor ve svém pokynu také uvádí, že nejpozději 15. rokem věku zaniká zákonné zastoupení dítěte v otázkách jeho pobytu.

Může si jít, kam samo chce

„Rodiče ale podle platné právní úpravy odpovídají za výchovu a výživu svých dětí až do dosažení jeho zletilosti, tj. do dovršení 18 let,“ poukazuje na rozpor Vodičková. Podle MPSV však vydaný metodický pokyn, jehož důvodem vzniku bylo zajištění jednotného výkonu státní správy na úseku sociálně-právní ochrany dětí, žádný předpis neporušuje.

„Nezavádí nic, co by v souladu s českým právním řádem již dávno neplatilo. V zákonu o evidenci obyvatel je uvedeno, že osoba starší 15 let si sama určuje místo svého trvalého pobytu, totéž lze vyčíst i v zákonu o soudnictví ve věcech mládeže,“ vyjmenovala Barbora Hanousek Eckhardová z tiskového oddělení ministerstva.

Patnáctileté děti by si samy neměly určovat místo svého pobytu. V tomto případě se musí přihlédnout především k občanskému zákoníku
Anna Horáková, advokátka

Podle jejích slov právní úprava žádným způsobem nevybočuje z právních úprav západoevropských států. „Například v Rakousku si dítě může svobodně určovat místo svého pobytu počínaje 14. rokem věku,“ dodala mluvčí.

Vodičková ale upozorňuje na to, že ani z jedné z výše vyjmenovaných norem nejde dovodit, že patnáctileté dítě si určuje samo místo, kde bude bydlet. „Není nikde přesně uvedeno, že dítě starší 15 let může svobodně od svých rodičů odejít a bydlet si, kde chce – u kamarádů nebo na ulici. Je pravda, že dítě bez ohledu na věk nemusí bydlet se svými rodiči, pokud s tím rodiče souhlasí,“ podotkla Vodičková.

Podle názoru mnoha právníků je ministerský pokyn přinejmenším diskutabilní.

„Patnáctileté děti by si samy neměly určovat místo svého pobytu. V tomto případě se musí přihlédnout k jiným právním předpisům, především k občanskému zákoníku,“ uvedla advokátka Anna Horáková. Dodala, že například v případě, že je do ústavního zařízení dítě umístěno z rozhodnutí soudu, je logické, že opět jen ten může rozhodnout o změně jeho pobytu.

Výběr článků

Načítám