Článek
„A rovněž k 1. říjnu se pak u nás o takzvanou dočasnou ochranu fyzicky přihlásilo 358 740 lidí. Tudíž přes 200 tisíc jich už Českou republiku za dobu trvání konfliktu opustilo. Tito lidé buďto odešli do jiné členské země EU, nebo se vrátili zpět na Ukrajinu,“ řekl Právu Rakušan.
Zároveň se ohradil proti tvrzení některých politiků a části veřejnosti, že české úřady nevědí, kolik a jací lidé z Ukrajiny na území České republiky jsou.
„Všech těchto takřka 360 tisíc osob se dostavilo na odbor azylové a migrační politiky k vyznačení vízového štítku a ke sběru dat, která potřebujeme,“ uvedl ministr.
Více než polovina Ukrajinců v Česku už čelila agresi, zjistil průzkum
Ti, kteří povinně do konce září nepřišli osobně na odbor azylové a migrační politiky, pozbývají podle Rakušana status dočasné ochrany ze strany Česka. Oproti online registraci uprchlíků k prodloužení dočasné ochrany, která probíhala do konce března, se skutečně dostavilo zhruba o 14 500 lidí méně.
„Jde o uprchlíky, kteří se podle odboru azylové a migrační politiky v drtivé většině vrátili na území Ukrajiny,“ podotkl ministr.
„Někteří samozřejmě mohli využít toho, že jsme zemí uprostřed schengenského prostoru, a vydat se do jiné členské země,“ dodal.
Přes 115 tisíc je zaměstnaných
Ze zmíněných takřka 359 tisíc zaregistrovaných Ukrajinců jich podle ministra už zhruba 115 tisíc legálně pracuje.
„U vědomí, že velkou skupinu z těch 359 tisíc tvoří děti a starší lidé a ženy, které se o děti starají a nemohou pracovat, tak to číslo 115 tisíc je velmi dobré a tendence je stoupající. Na začátku září to bylo 111 tisíc,“ přiblížil ministr.
Jenom za letošní rok legálně pracující Ukrajinci podle konzervativního odhadu Rakušana zaplatí na odvodech do českého státního rozpočtu zhruba 12 až 15 miliard korun.
„Má to jednoznačný přínos a v dlouhodobém horizontu se prostředky, které jsme do toho investovali, Česku vrátí,“ tvrdí vicepremiér. Myslí si, že právě ukrajinští uprchlíci mohou zaplnit dlouhodobý výpadek lidí na trhu práce.
Ministerstvo opět podpoří ukrajinské asistenty i jazykové vzdělávání Ukrajinců
Jazyková bariéra u dětí
Stát však podle něj podcenil jazykové vzdělávání ukrajinských dětí, kdy ve školách často vznikaly velké komunikační bariéry.
„Příliš jsme spoléhali na to, že ty jazyky jsou si podobné, ale jazyková kompetence ukrajinských dětí na školách není dostatečná. Snažíme se to s ministrem školství Mikulášem Bekem napravit a na příští rok zapojit peníze na velmi kvalifikované jazykové kurzy,“ nastínil Rakušan.
Například Německo zvolilo lepší cestu v podobě intenzivního nasazení všech mladých Ukrajinců nejprve do jazykových kurzů na dobu prvních pěti měsíců a teprve pak jejich vpuštění do běžných škol.