Článek
Pamětní deska nesoucí Barrandovo jméno byla v pátek ze skal nad řekou Vltavou snesena na několik etap. Restaurátoři ji dolů sundávali po částech. Každý ze čtyř dílů váží 200 kilogramů a měří 145 na 120 centimetrů.
Hlavním důvodem pro její odejmutí ze skalního masivu byla nutnost údržby a restaurování. „Zjistili jsme, že deska a její kotvení k masivu není stoprocentní, a aby nedošlo k poškození, tak jsme se rozhodli, že desku sejmeme,“ prozradil Novinkám restaurátor Lukáš Kubíček.
„Stav desky je v současnosti v havarijním stavu, a i z bezpečnostních důvodů je nutné ji ze skály sejmout. Národní muzeum by v příštím roce rádo desku na Barrandovské skály vrátilo zpět. Stejně jako před 140 lety bude na financování návratu tohoto symbolického předmětu hledat sponzory,“ řekl generální ředitel Národního muzea a dodal, že odhadované náklady jsou jeden a půl milionu korun.
Z nápisu budou během následujícího půl roku odstraněny zdegradované nátěry, odstraní se korozní produkty a také se nanese základní ochranný nátěr.
Slavný nápis čeká také změna barvy, vrátí se do své původní tmavě modré se zlacením. „Teď v původní barvě nebyla, ale nevím, z jakého důvodu. Pravděpodobně ho někdo přetřel a neřešilo se, na jakou barvu,“ dodal Kubíček.
Téměř 5 metrů dlouhá a 1,5 metru vysoká deska s paleontologovým jménem byla vsazena do skalní stěny jako symbolický pomník rok po Barrandově smrti. Právě po něm byla skála i celá národní přírodní památka pojmenována a patří jí prvenství v kategorii nejstarší chráněné území geologického charakteru v České republice.
Pamětní deska stála 300 zlatých
První záměr vytvořit a umístit pamětní desku navrhl už v roce 1883 Jan Neruda v rámci svého fejetonu v Humoristických listech. O vznik a její umístění se pak nejvíce zasloužil Antonín Frič, významný český přírodovědec, zoolog a paleontolog a vůdčí osobnost přírodovědy tehdejšího Národního muzea.
Apartmány i restaurace s výhledem. Na Barrandovské terasy se vrátí život tento podzim
Pamětní deska nesoucí Barrandovo jméno byla do někdejších Chuchelských skal zasazena Přírodovědeckým sborem Národního muzea a před více než 140 lety, 14. června 1884, slavnostně odhalena za účasti největších kapacit tehdejší národní společnosti, jejíž zástupci sledovali odhalení desky na Vltavě přímo z plovoucího parníku.
Pamětní desku vyrobila a její výrobu v hodnotě 300 zlatých sponzorovala První Českomoravská továrna v Libni. Na instalaci desky v hodnotě 572 zlatých pak byla provedena sbírka mezi významnými geology v USA. Velkou část nákladů neslo také samotné Museum Království českého, jak se tehdy Národní muzeum nazývalo.
Věcné břemeno v podobě pamětní desky bylo na základě zápisu v pozemkových knihách z roku 1884 zachováno nástupcům Musea Království českého. V roce 1907 byla deska z důvodu úprav Barrandovské skály sejmuta a znovu pozlacena. Nátěry byly posléze obnoveny ještě v roce 1968.
„Joachim Barrande odkázal Národnímu muzeu své poznámky, cennou knihovnu, a především statisíce zkamenělin, z nichž část mohou návštěvníci obdivovat v Historické budově Národního muzea v expozici Okna do pravěku. Je jí vyčleněno čestné místo v sále prvohor. Jeho jméno je též uvedeno mezi ostatními významnými osobnostmi naší historie na fasádě Národního muzea a naše instituce považuje za svou povinnost pečovat o jeho odkaz a památku,“ dodává generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Joachim Barrande
(11. srpna 1799 Saugues, Francie – 5. října 1883 Frohsdorf, Rakousko-Uhersko)
Francouzský stavební inženýr přijel do Čech v roce 1832 spolu s dvorem krále Karla X., kde působil jako vychovatel. V Praze se seznámil se zakladatelem Národního muzea Kašparem hrabětem ze Šternberka, který se podílel mimo jiné na stavbě koněspřežné železnice z Prahy do Plzně. Plán se sice plně neuskutečnil, ale Barrande při přípravných pracích objevil množství zkamenělin. Začal se jimi zabývat a vypracoval se na paleontologa světového věhlasu. Pražskému muzeu odkázal své poznámky, knihovnu i značný finanční obnos na dokončení výzkumu. Hlavně ale statisíce zkamenělin ze svých sbírek, včetně exemplářů, na kterých založil stovky svých nových paleozoologických druhů.
zdroj: Národní muzeum