Z armády se stalo politikum a důvěra lidí klesla

„V březnu roku 2020 věřilo armádě cca 80 procent respondentů a bylo jedno, jestli volí ODS, nebo SPD, protože armádě věřili všichni v podobné míře. Někde mezi květnem 2021 a červnem 2022 se však něco stalo a důvěra v armádu se začala výrazně lišit mezi příznivci jednotlivých stran,“ uvedl v úterý analytik STEM Jiří Táborský, který data prezentoval na zasedání sněmovního výboru pro obranu.

Podle letošních dat tak armádě věří 81 procent příznivců ODS, 78 procent stoupenců Pirátů, ale jen 58 procent sympatizantů ANO a 36 procent lidí, kteří preferují SPD.

Ačkoliv k nejvýraznější polarizaci vnímání armády došlo až v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině, změny postojů začaly být patrné již dříve, byť není z dostupných dat zřejmé proč.

„Jisté je, že krátce po volbách do Sněmovny a po začátku války na Ukrajině se z armády stalo politické téma, přičemž politická témata jsou polarizující z principu věci. Tento trend navíc pokračuje a zdá se, že posiluje,“ míní Táborský

Zhoršené aktuální vnímání armády podle ředitele STEM Martina Buchtíka souvisí s celkovým naladěním společnosti, kdy se v posledních letech většina lidí domnívá, že se situace v České republice nevyvíjí správným směrem, což připomíná hodnoty z let hospodářské krize 2009 až 2012. I tak se armáda spolu s policií a samosprávami těší výrazně vyšší důvěře než instituce typu Sněmovny či vlády.

„Stále platí, že většina Čechů preferuje rychlé ukončení války na Ukrajině, i kdyby to znamenalo ztrátu některých území (65 procent),“ připomněl STEM.

Agentura zjišťovala i postoje lidí k ukrajinskému konfliktu, humanitární pomoci napadené zemi i k české iniciativě na zajištění dodávek stovek tisíc dělostřeleckých granátů pro Ukrajince. Z šetření plyne, že 38 procent dotazovaných iniciativu vůbec nezaznamenalo a dalších 28 procent má jen dílčí informace.

Podle Táborského lidé zjevně příliš nerozlišují mezi iniciativou a dodávkami braní, které podle šetření podporuje 47 procent lidí.

Nejvíce by země NATO měly podle šetření Ukrajince podporovat sdílením informací tajných služeb (62 procent), naopak přímé zapojení do bojů by preferovalo jen 18 procent osob. EU by se pak měla podle Čechů soustředit především na humanitární pomoc (74 procent), zatímco na opačném pólu žebříčku je podpora zahájení vyjednávání o vstupu Ukrajiny do EU (39 procent).