Wintr: Chci rozhodovat rychle i správně

Ústavním soudu se vyměnil předseda. Změní to i celý soud? Případně jak?

Jak tak sleduji ty dva měsíce, Ústavní soud funguje dobře. Dává smysl, aby nový předseda ctil kontinuitu a pokračoval v trendu, který nastavil pan předseda Rychetský. Je potřeba říci, že jeho pravomoci nejsou takové, že by byl šéfem soudu v tom smyslu, jako předseda vlády šéfuje vládě. Jeho možnosti jsou limitované.

Může však nastavit vnitřní procedury, způsob, jak probíhá diskuse na plénu, může plénu navrhnout, jakým způsobem se rozdělí soudci do tříčlenných senátů.

Bude podle vás Josef Baxa dobrý předseda? A není pro Kateřinu Ronovskou problém, že naskočí do funkce místopředsedkyně ÚS, ačkoliv dosud nebyla ani soudkyní?

Josef Baxa je v právnické obci velmi uznávaný za způsob, jakým vedl a vybudoval Nejvyšší správní soud jako jeho předseda. Jsem přesvědčen, že bude dobrým předsedou i v ÚS. Paní profesorku Ronovskou osobně neznám, ale v minulosti se opakovaně některé kandidátky a někteří kandidáti stali bez problémů rovnou místopředsedy ÚS. Těším se na spolupráci s oběma.

Jste soudcem Ústavního soudu dva měsíce. Kolik případů už jste dostal na starost?

Na začátku jsem dostal 70 kauz, stejně jako ostatní noví soudci. Teď jich mám něco málo přes 100. Podařilo se vyřídit asi 15 až 20 případů. Dvě z toho jsou plenární věci, obě se týkají rozhodování obcí o poplatcích za odpady.

Jak důležitá je pro vás rychlost v rozhodování? A není na úkor důkladnosti?

Obojí je důležité. Chci rozhodovat rychle i správně. Většina stížností, které mám na starost, je velmi „mladá“. Zdědil jsem 12 složitějších nedokončených věcí od kolegů, kteří odešli. Nejstarší případ, který mám, je starý zhruba rok. Starším se věnujeme, ale proto, že jsou složitější, mohou ještě trvat. Všechny ostatní stížnosti, které mám, jsou z posledních dvou měsíců, a některé se už podařilo i vyřídit. To znamená, že se je podařilo vyřídit i do měsíce.

Nabyl jsem dojmu, že je v ÚS snaha, aby byly jednodušší věci vyřízeny do půl roku a nějaké složitější případy, které vyžadují vyjádření stran, by měly být hotové do roka. To se budu snažit dodržet. Různé případy jsou různě urgentní. Pokud nám pošle ústavní stížnost někdo, kdo sedí ve vazbě, tak by to mělo být rozhodováno velmi rychle. Podobně i v případě rozhodování o svěření dítěte do péče se musí rozhodovat rychle.

Omezuje vás, že na rozdíl od řady kolegů nemáte za sebou soudcovskou zkušenost?

Vnímám to. Sedím v senátu s profesorem Šámalem a doktorem Jirsou, dlouholetými soudci. Jsou zkušení a mnohem rychleji se v případu zorientují. Postupně se to učím. Mohu konzultovat se svými kolegy i asistenty, kteří tady působí již léta. Jsem nováček, ale myslím, že to zvládám.

Jsou důležité i mezilidské vztahy mezi soudci?

Myslím, že je to velmi důležité. Stejně jako i vztahy mezi soudci a asistenty. Pro mě je velmi přínosné, že se velmi často scházíme s profesorem Šámalem a doktorem Jirsou a diskutujeme o případech, které máme na stole.

Že spolu soudci mluví, je velmi užitečné. Dobré vztahy pomáhají tomu, aby soud fungoval dobře. To, že spolu mluvíme a dobře vycházíme, však neznamená, že spolu automaticky ve všem souhlasíme.

Je správné, aby soudci hovořili veřejně a sdělovali své názory, jak to činil Pavel Rychetský?

Obecně platí, že soudci by se měli k veřejným věcem vyjadřovat zdrženlivě. Soudci Ústavního soudu mohou rozhodovat o věcech, které hýbou politikou. Třeba o zrušení kontroverzního zákona, který byl předmětem střetu v Poslanecké sněmovně. Měli by dbát na to, aby nekomentovali každodenní politiku.

Na druhou stranu mohou veřejně vystupovat s tím, aby byla dodržována lidská práva a aby naše Ústava garantovala právní stát a možnost dovolat se spravedlnosti. Připadá mi, že předseda ÚS, který celou instituci reprezentuje navenek, má ještě trochu jiné postavení než běžný soudce. Trochu se od něj očekává, že je viditelný ve veřejném prostoru. Ale ani předseda by neměl komentovat každodenní politiku a třeba říkat, který politik je dobrý a který špatný.

Byl jste často v médiích, deník Právo tiskl vaše komentáře, rozhovory, kde jste otevřeně sděloval své názory na různé sporné zákony a pře. Budete se kvůli tomu v některých případech vylučovat z jednání ÚS pro podjatost?

Jsem na to zvědavý. Rozhoduje o tom plénum nebo senát. Už jsem podal ve dvou případech návrh na vyloučení a jsem zvědav, jak se k tomu plénum postaví.

Je to dvojsečné. Není dobré, když soudci předem vyjevují svou názorovou pozici, na druhou stranu i zákon o ÚS říká, že to, že se někdo podílel na legislativním procesu, neznamená, že nemůže potom posuzovat ústavnost toho zákona.

Bylo předmětem veřejné diskuse, že Pavel Rychetský byl před dvaceti lety jedním z navrhovatelů volebního zákona, jehož část byla před dvěma lety zrušena pro protiústavnost. Podle zákona o ÚS však fakt, že se někdo podílel na tvorbě zákona, není důvodem, aby byl vyloučen. Jsem zvědav, jak k tomu kolegové přistoupí.

V jakých případech se tedy chcete nechat vyloučit?

Jeden případ se týká přechodného ustanovení k zákonu o odpadech, kde jsem v průběhu legislativního procesu pravidlo, že se zpětně poplatek, na který měly obce nárok, nemusí platit, označil za protiústavní. A vypracoval jsem k tomu dvoustránkové stanovisko, na které se odkazovalo i v parlamentní debatě. Druhý případ je velmi živě diskutovaná změna ve valorizaci důchodů včetně způsobu, jakým vláda v parlamentu prosadila, že se valorizace sníží.

Jaký vliv má fakt, že jste byl členem stálé komise Sněmovny pro Ústavu?

Úkolem stálé komise je připravovat návrhy ústavních změn. Diskutovalo se tam o klouzavém mandátu, o ústavním zákonu o obecném referendu. Platí, že to, co Sněmovna a Senát napíší do Ústavy, to je pro ÚS závazné.

Teď už se ze své pozice nebudu vyjadřovat k tomu, jaká změna by byla lepší a jaká horší. Ale takřka se nemůže stát, že by tyto ústavní zákony byly předmětem posuzování před Ústavním soudem. ÚS spíš posuzuje běžné zákony, které nejsou ústavními zákony, jestli jsou v souladu s Ústavou. A ty běžné zákony se ve stálé komisi neprojednávaly.

Někteří senátoři a poslanci chtějí, aby se do Ústavy zavedlo, že manželství je svazek muže a ženy. Vy jste byl členem výboru pro práva LGBT. Je to téma pro Ústavní soud?

Ústavní soud posuzuje to, co je mu předloženo. Není to tak, že by ÚS sledoval svět kolem sebe, a když se mu něco nezdá, tak zasáhne. Musí dostat na stůl návrh. Je otázka, jestli v této věci může ÚS návrh dostat.

Teoreticky může dostat návrh někoho, kdo se bude domáhat zrušení aktuálního paragrafu občanského zákoníku s tím, že je protiústavní, protože neumožňuje uzavřít manželství osobám stejného pohlaví. Pokud by byl přijat zákon, který umožňuje manželství lidí stejného pohlaví, tak se zase někdo jiný může naopak domáhat zrušení s tím, že Listina základních práv a svobod chrání rodinu a ta byla v době vzniku Listiny chápána jako manželství muže a ženy.

Ale zdá se mi, že to základní rozhodnutí, zda tu bude, či nebude manželství osob stejného pohlaví, leží na parlamentu.

Vy jste se k tomu vyjadřoval i v Senátu…

Otázka paní senátorky Kovářové byla, jestli jsem pro to, aby se do Ústavy dopsalo, že manželství je jen mezi mužem a ženou. A k tomu jsem se vyjádřil tak, že je to na ústavodárci, co si napíše do Ústavy, nicméně že v České republice máme spíš stručnou Ústavu a Listinu a že bych spíš tedy nebyl pro to, aby se to do Ústavy dopisovalo, a nechal bych to na zákonu, tedy na běžné parlamentní většině. Ale nyní si myslím, že toto už bych ze své pozice komentovat neměl.

Dalším tématem je právo platit v hotovosti. Míníte, že by se toto právo mělo dát do zákona nebo do Ústavy?

Je na poslancích a senátorech, co napíší do Ústavy. Pokud to v Ústavě bude, tak to bude pro ÚS závazné.

V neposlední řadě ANO avizuje, že by chtělo, aby se ÚS případně zabýval zákonem, kterému se říká lex Babiš, a který zakazuje poslancům či ministrům vlastnit média. Neobáváte se, kvůli vaší dřívější účasti v komisích a výborech, že vás budou někteří opoziční poslanci také podezírat, že jste ve věci podjatý?

Vyloučení pro podjatost slouží k tomu, aby se rozhodování ne­účastnil člověk, který je sám nějak osobně zainteresovaný. Podle zákona jsou tři případy, kdy je někdo vyloučen pro podjatost. V prvním případě pro poměr k osobám; soudce by například neměl rozhodovat o někom, kdo je jeho příbuzný a podobně.

Druhý případ podjatosti je poměr k věci. To míří na situace, kdy je soudce do té věci osobně vtažen. Třeba když by trestní soudce posuzoval dopravní nehodu, kterou viděl nebo které se také účastnil. Ale zákon o Ústavním soudu říká, že to, že se někdo podílel na legislativním procesu, neznamená, že je vůči tomu zákonu podjatý. Myslím, že je to dobře, protože zákony se týkají každého z nás, takže teoreticky každý občan ČR je podjatý. To by pak ale nemohl ÚS vůbec rozhodovat.

Třetí situace je, že je soudce vyloučen pro podjatost, když v té konkrétní věci rozhodoval v předchozím stupni. To je pochopitelné, ale to se mě netýká, protože já soudce předtím nebyl.

Sledoval jste v Senátu hlasování o Robertu Fremrovi? Toho řada senátorů zkritizovala za jeho verdikt z roku 1988 ve zmanipulované kauze. Nařkli ho, že odsoudil nevinného. Nevrhá to teď stín na celý ÚS?

Osobně pana doktora neznám. V právním prostředí byl vždy oceňován jako výborný odborník na trestní a mezinárodní právo a reprezentoval naši zemi ve vysokých mezinárodních funkcích.

Byl prvním místopředsedou Mezinárodního trestního soudu, který řeší ty nejzávažnější válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Debatu, která probíhala kolem jeho nominace, jsem vnímal jako poměrně důležitou debatu, kterou vede česká společnost o vyrovnávání se s komunismem. Jako společnost jsme si stále definitivně neřekli, jaká je naše pozice vůči komunistické minulosti.

Hovoří se o tom, že by soud měl být pestrý. Zástupce politiků však v nominacích Petra Pavla zatím chybí. Z politiky přišel i Pavel Rychetský…

Politici v Ústavním soudu byli, nebylo jich mnoho, ale třeba Pavel Rychetský, Ivana Janů a Miloslav Výborný byli výrazní soudci. Obecně si nemyslím, že je špatně, aby v Ústavním soudu seděl politik. Může přinést Ústavnímu soudu jiný úhel pohledu, který může být přínosný. Záleží na tom, jestli někdo bude navržen. Ale není to tak, že by tam nutně politik být musel.