Článek
Wagnerová se domnívá, že pokud kauza přece jen u ÚS skončí, pak jeho rozhodnutí může vyznít v neprospěch soudců.
„Pokud by ÚS chtěl držet znění svého nálezu z 10. července 2014, kde se na několika stránkách odůvodňuje, proč se nemají platy vyplácet dozadu, proč to má platit jen do budoucna, tak samozřejmě naprosto jednoznačné rozhodnutí, které lze očekávat, je, že by to rozhodnutí zrušili,“ prohlásila senátorka v ČT v narážce na rozhodnutí Nejvyššího soudu.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Ten soudcům otevřel cestu ke zpětné výplatě platů za tři roky, o což je stát ošidil špatným výpočtem. Starší nároky už jsou promlčeny.
Wagnerová tak reagovala na červencový nález ÚS, který zrušil koeficient pro výpočet platů soudců ve výši 2,75násobku předloňských průměrných platů v nepodnikatelské sféře. „Tento nález nezakládá nárok na zpětné doplacení rozdílu na platu,“ uvedl tehdy nález ÚS.
Ústavní soudci chtěli zmírnit napětí
Soudci v něm zdůraznili, že je vede zájem o zklidnění atmosféry. „Je třeba vidět, že zpětné doplacení těchto částek by znamenalo významný a zejména též nepředvídaný zásah do státního rozpočtu, který by nutně vedl k dalšímu růstu zmíněného napětí mezi společností a soudci,“ uvedli v nálezu.
„Toto řešení by proto zřejmě vedlo k nepochopení ze strany společnosti a bylo by i způsobilé oslabit pozici soudců a znevážit jejich funkci,“ doplnil ÚS.
Ačkoli jeho předseda Pavel Rychetský se v minulosti vyhýbal komentářům k věcem, které mohly přistát na stole ÚS, tentokrát se vyjádřil a zpětných výplat soudcům se nezastal. „To je politické rozhodnutí. Kdybych já rozhodoval politicky, tak bych, upřímně řečeno, to zpětně nepřiznával,“ řekl ČT.
Jirsa nemusí vyhovět
K Ústavnímu soudu se mohou obrátit pouze účastníci sporu. Těmi jsou brněnská soudkyně Jana Lorencová, která ale nemá důvod si stěžovat, protože ve svém sporu o plat uspěla, a pak zástupce státu, kterým je její šéf, předseda okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa.
Ten již v minulosti v různých fázích sporů o soudcovské platy jménem státu jednal, když podával různá odvolání. Právě jeho již vyzvala ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), aby stížnost k ÚS poslal.
Podle Wagnerové není přípustné, aby vláda soudce úkolovala. „Zákon to nepřipouští,“ prohlásila. Jiná je podle ní otázka, do jaké míry soudce musí uposlechnout pokynu ministra spravedlnosti, který vykonává státní správu v justici.
Je přesvědčena, že v případě, kdyby neuposlechl a bylo proti němu zahájeno kárné řízení, pak by se mu nejspíš nic nestalo. „Pokud by bylo podáno kárné řízení z toho důvodu, že neuposlechl pokyn vlády nebo ministryně, obávám se, že by ho za to nikdo neodsoudil,“ uvedla senátorka.
Může vůbec soudce podat stížnost?
Má dokonce pochybnost, zda předseda okresního soudu má aktivní legitimaci podat ústavní stížnost. „Já sama bych stížnost vážila. Jsem přesvědčena, že stát nemá základní práva, a tudíž nemůže hledat ochranu před ÚS,“ uvedla. Proto připustila, že ÚS by stížnost státu, tedy Jirsy, vůbec nemusel projednat.
To ČTK potvrdil i generální sekretář ÚS Ivo Pospíšil. „Takzvaná aktivní legitimace státu k podání stížnosti je sporná. Soud ji v soukromoprávních záležitostech, kde stát vystupuje prakticky jako právnická osoba, většinou připouští. V tomto případě by záleželo na úvaze senátu, kterému by stížnost připadla,“ řekl.
Wagnerová se s rozhodnutím Nejvyššího soudu neztotožňuje a pozastavila se nad tím, že ačkoli rozhodnutí padlo již 29. prosince, bylo doručeno, a tím nabylo právní moci až 3. února. „Je to zarážející. Je to podnět pro předsedu NS udělat pořádek v občanskoprávním kolegiu,“ dodala členka ústavně-právního výboru Senátu.
