Hlavní obsah

Vzteklina už v Česku není, šíří se ale prašivina

Vzteklina v Česku je minulostí. Místo ní ale hrozí v lesích prašivina neboli svrab. S tímto varováním přicházejí v souvislosti s ukončením plošné vakcinace lišek především myslivci.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Vakcinace zlikvidovala vzteklinu, příroda si ale s tímto zásahem člověka poradila po svém, liščí populaci napadla prašivina,“ míní Josef Vondráček, člen mysliveckého sdružení na Tachovsku. „Tato nemoc zastoupila vzteklinu. Každou zimu najdeme několik uhynulých olezlých lišek bez srsti,“ potvrdil myslivec.

Onemocnění ohrožuje i psy

Podle jednatele Okresního mysliveckého spolku Domažlice Petra Kopfa je nemoc nebezpečná také pro psy. „Při norování na lišku, která trpí svrabem, je velice pravděpodobné, že pes dostane nemoc také,“ konstatoval.

„Místo vztekliny nyní spíše hrozí prašivina,“ potvrzuje i Bořek Zdařil z mysliveckého spolku v Chebu s tím, že lišek přibývá a je jich více, než by mělo.

Lišek je moc

Přemnožení lišek, které nemají v našich podmínkách přirozeného predátora, medvěda nebo rysa, nese podle Kopfa nová rizika. „Přemnožily se a teď decimují kmenové stavy zajíců a bažantů. Přemnožená populace je rizikovější také z hlediska nemocí, šíří se v ní daleko rychleji,“ řekl Kopf.

Plošná vakcinace už je historií, teď budeme čekat, jaký to bude mít efekt, jak dlouho to vydrží a jak to v té přírodě půjde dál,
veterinář Jaromír Polášek

V návaznosti na úbytek drobné zvěře, která tvoří 90 procent stravy lišek, má přemnožení ještě další dopad. Klesla jejich kvalita i váha.

„Vzrůstem jsou menší. Ulovit desetikilový kus je dnes problém,“ dodal Vondráček, podle kterého zájem o lišky nemají ani pytláci. „Pytlačení na lišky nepřichází v úvahu, ceněna není ani kožešina,“ konstatoval.

Sedm let bez nákazy

„Plošná vakcinace už je historií, teď budeme čekat, jaký to bude mít efekt, jak dlouho to vydrží a jak to v té přírodě půjde dál,“ komentoval ukončení dvacetileté vakcinace lišek v Česku ředitel moravskoslezské krajské veterinární správy Jaromír Polášek.

Důvodem tohoto rozhodnutí je podle specialisty na vzteklinu ze Státní veterinární správy v Praze Oldřicha Matoucha skutečnost, že se v ČR od roku 2002 neobjevil žádný případ nákazy.

Jsme zcela prosti vztekliny a podobná situace je i na východní hranici se Slovenskem a na severní s Polskem, odkud ještě v minulosti hrozila. Není proto důvod provádět dál vakcinaci, protože se tady nákaza už sedm let neobjevila, a můžeme s ní skončit,“ vysvětlil Právu Matouch. Ne všichni s tím ale souhlasí.

„Nedomnívám se, že by vzteklina byla zcela vymýcená, protože některé případy se objevily v okolních zemích, osobně jsem slyšel o Polsku. To je velmi blízko. Pokud jsme přestali s vakcinací lišek, tak vzteklinu bychom mohli mít za chvíli zase tady. Připadá mi to jako vyhánění čerta ďáblem. Kvůli vakcíně jsme měli sice hodně lišek, ale zdravé, nyní jich bude méně, ale mohou být nemocné,“ řekl Právu českobudějovický myslivec Vladimír Šustr.

Nebezpečí, že by byla vzteklina na české území zavlečena z okolních států, je ale podle Matoucha prakticky nulové. Zatímco volně žijící a migrující zvěř žádné nebezpečí nepředstavuje, rizikem ale prý mohou být pašovaná anebo importovaná zvířata. „Samozřejmě se může stát případ, kdy do země přiveze někdo například psa anebo jiné zvíře z dovolené v zemích, kde se nákaza vyskytuje, ale proto jsou prováděny velmi přísné vstupní kontroly,“ řekl Matouch.

Pozor na netopýry

Protože se veterinářům podařilo díky plošné vakcinaci nákazu vzteklinou u lišek zcela vymýtit, nehrozí tak onemocnění ani u dalších druhů lesní zvěře, se kterou přicházejí lidé běžně do kontaktu, třeba u vysoké nebo kun.

„Primárním zdrojem neboli rezervoárem nákazy byly lišky, z nichž se nákaza sekundárně přenášela na vysokou zvěř anebo kuny či jezevce,“ vysvětlil Matouch.

Určitý druh rizika, ačkoli minimální, ale stále podle odborníků představují netopýři, u nichž se objevuje jiný druh vztekliny než například u lišek.

„Jsou to sice výjimečné případy, ale existují. Za posledních dvacet let bylo v Evropě asi pět až osm případů přenosu onemocnění na člověka od infikovaného netopýra,“ podotkl Matouch. Jeden z nemocných na nákazu nakonec ve Velké Británii zemřel.

Prašivina

Prašivinu lišek neboli správněji svrab způsobuje zákožka svrabová, která způsobuje řídnutí srsti, celkové oslabování organismu, někdy dokonce i hluchotu a oslepnutí. Takto nemocné lišky zpravidla nepřežijí zimu.

Myslivcům i návštěvníkům lesa lze doporučit, aby se takto nemocných zvířat nedotýkali a zabránili zejména psům kontaktům s nimi. Každopádně je-li takovéto odlovené zvíře zasláno na vyšetření na vzteklinu, je na místě obezřetnost – zacházet s ním jedině v rukavicích a uložit je v nepropustném, nejlépe plastovém pytli.

Zdroj: Státní veterinární správa

„V případě netopýrů by plošná vakcinace nepomohla, a proto je na místě spíše pasivní ochrana. Tedy vyhnout se kontaktu s netopýry, nesbírat je a podobně. Především děti by si měly dávat pozor a na netopýry nesahat. Pokud už k pokousání dojde, je nutné očkování proti vzteklině, které je účinné,“ uzavřel specialista na vzteklinu Oldřich Matouch.

Související témata:

Výběr článků

Načítám