Vzpomínáte? Kdo všechno už za čtyři roky prošel vládou Andreje Babiše

Současná vláda vznikla 27. června 2018 a navázala na první jednobarevný menšinový kabinet Andreje Babiše, jenž vládl od prosince 2017 bez důvěry Sněmovny.

Zatím poslední změna, která se ve vládě odehrála, se týká ministerstva zdravotnictví, které s ohledem na už více než rok probíhající pandemii koronaviru patří k těm nejsledovanějším. V úterý na funkci rezignoval dosavadní ministr Petr Arenberger, jehož nahradí staronový ministr Adam Vojtěch (oba za ANO). Ten resort vedl do loňského září.

V souvislosti s aktuální výměnou, která je na ministerstvu zdravotnictví už čtvrtá za poslední rok, Novinky připravily přehled všech ministrů Babišovy vlády, kteří odstoupili nebo byli odvoláni.

Za dobu této vlády se v čele resortu vystřídali celkem čtyři ministři.

Adam Vojtěch (od začátku do 21. září 2020, znovu od 26. května 2021)

Vojtěch řídil ministerstvo zdravotnictví téměř tři roky, vaz mu zlomila až epidemie koronaviru, která do Česka dorazila v březnu loňského roku.

Vojtěchovi byla vyčítána nedostatečná komunikace, spojovány jsou s ním i neprůhledné a předražené nákupy zdravotnických ochranných pomůcek v prvních fázích epidemie.

Roman Prymula (od 21. září 2020 do 21. října 2020)

Epidemiolog Roman Prymula, který býval Vojtěchovým náměstkem, vydržel v ministerské funkci měsíc. Odstoupil poté, co vyšlo najevo, že se zúčastnil noční schůzky v restauraci na pražském Vyšehradě, která ale měla být podle tehdy platných vládních nařízená zavřená. Na opatřeních proti koronaviru se přitom podílel, kritici mu proto vyčítali dvojí metr a papalášství.

Jan Blatný (od 29. října 2020 do 7. dubna 2021)

Hematolog Jan Blatný se do čela resortu přesunul z pozice náměstka brněnské fakultní nemocnice. Po dobu funkce mu byla vyčítána nedostatečná komunikace. Premiér Andrej Babiš mu poslal několik vytýkacích dopisů a tlaku na své odstoupení čelil Blatný i ze strany prezidenta Miloše Zemana, kterému se nelíbil jeho postoj k ruské vakcíně Sputnik V. Blatný odmítal použití této vakcíny v Česku, dokud nebude schválená Evropskou lékovou agenturou.

Petr Arenberger (od 17. dubna 2021 do 25. května 2021)

Ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger se ujal místa ministra zdravotnictví v době, kdy už začal opadat nápor na zdravotnický systém v souvislosti s epidemií koronaviru a zrychlovalo se i očkování proti covidu.

Po několika týdnech ale média začala upozorňovat na nejasnosti týkající se jeho majetku. Arenberger je nedokázal věrohodně vysvětlit a na funkci rezignoval.

Nyní se na ministerstvo vrací Adam Vojtěch.

Jan Hamáček (od začátku do 15. října 2018)

Resortu zahraničí se po složení nové vlády ujal předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček, který kromě toho řídil i „svůj“ resort vnitra. Důvodem bylo, že prezident Miloš Zeman tehdy odmítal jmenovat kandidáta ČSSD na křeslo ministra zahraničí Miroslava Pocheho. Na jeho nominaci nakonec strana přestala trvat.

Tomáš Petříček (od 16. října 2018 do 12. dubna 2021)

Sociální demokrat Tomáš Petříček byl odvolán z funkce poté, co se na sjezdu ČSSD postavil jako vyzyvatel úřadujícímu předsedovi Janu Hamáčkovi a prohrál. Petříček tehdy kritizoval směřování strany a Hamáčkovu politiku.

Jan Hamáček (od 12. dubna 2021 do 21. dubna 2021)

Po odvolání Petříčka se Hamáček opět sám na krátko ujal vedení ministerstva zahraničí. Během této doby vypukla kauza Vrbětice, když zástupci vlády zveřejnili, že do výbuchů muničních skladů ve vrbětickém areálu byli zřejmě zapojeni ruští agenti. Věc vyústila v diplomatickou roztržku s Ruskem a vzájemné vypovídání diplomatů.

Od 21. dubna 2021 vede ministerstvo někdejší Hamáčkův náměstek z vnitra Jakub Kulhánek (za ČSSD).

Dan Ťok (od začátku do 30. dubna 2019)

Ťok působil na resortu dopravy už za předchozích vlád, v kuse od roku 2014. Svůj odchod z vlády zvažoval už několik měsíců. V lednu 2019 dokonce podal demisi, premiér Andrej Babiš ji ale nepřijal. Babiš ministra kritizoval kvůli některým výrokům. Kritice čelil také kvůli nedostatečné a pomalé výstavbě dálnic. Potíže provázely také mýtný tendr.

Vladimír Kremlík (od 30. dubna 2019 do 23. ledna 2020)

Vladimír Kremlík musel z funkce odejít kvůli předražené zakázce na e-shop pro elektronické dálniční známky za 400 milionů korun.

Nyní resort vede od 24. ledna 2020 vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), který má na starosti také ministerstvo průmyslu.

Taťána Malá (od začátku do 10. července 2018)

Do historie se poslankyně hnutí ANO Taťána Malá zapsala jako druhá (po Karolíně Peake) ministryně s nejkratším funkčním obdobím. Malá v čele resortu spravedlnosti vydržela 13 dní.

Rezignovala poté, co média přišla s podezřením, že ve své diplomové práci opisovala. Malá podezření odmítla.

Jan Kněžínek (od 10. července 2018 do 30. dubna 2019)

Křeslo ministra spravedlnosti převzal po Taťáně Malé právník Jan Kněžínek. Jeho rezignaci o několik měsíců později opozice dávala do souvislosti s kauzou Čapí hnízdo, která se týká premiéra Andreje Babiše (ANO). V době Kněžínkova konce totiž policie navrhla premiéra a další stíhané obžalovat.

Po Kněžínkově konci se řízení ministerstva ujala od 30. dubna někdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová (za ANO), která již v minulosti resort řídila.

Marta Nováková (od začátku do 30. dubna 2019)

O jejím konci ve funkci rozhodl premiér Andrej Babiš. Nováková čelila silné kritice kvůli svým výrokům v souvislosti s drahými mobilními daty. Prohlásila mimo jiné, že důvodem drahých dat v Česku je přílišné využívání bezplatných wi-fi sítí.

Nyní funkci ministra zastává vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), který vede zároveň ministerstvo dopravy.

Petr Krčál (od začátku do 18. července 2018)

V čele resortu práce a sociálních věcí vydržel Petr Krčál dvacet dní. Z funkce odstoupil podobně jako Malá kvůli podezření na plagiátorství při psaní akademické práce. Tvrzení médií nejprve odmítal, později ale připustil, že k pochybení mohlo dojít.

Od 30. července 2018 je ministryní práce sociální demokratka Jana Maláčová.

Antonín Staněk (od začátku do 31. července 2019)

Staněk se dostal pod tlak poté, co náhle odvolal ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění v Olomouci Michala Soukupa. Svůj krok zdůvodňoval problémy ve fungování institucí a ztrátou důvěry. Za Staňka se dlouhodobě stavěl prezident Miloš Zeman, který jej odmítal odvolat. Podporu naopak Staněk ztratil ve vlastní straně, tedy ČSSD.

Po Staňkově odchodu se řízení ministerstva ujal pověřený náměstek, kterého 27. srpna 2019 vystřídal současný ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Zbylých sedm resortů má od ustanovení současné vlády Andreje Babiše stejné ministry, kteří byli jmenováni na začátku funkčního období kabinetu. Ministerstvo financí řídí Alena Schillerová (za ANO), resort obrany Lubomír Metnar (za ANO), ministerstvo pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO), ministerstvo životního prostředí Richard Brabec (ANO) a poslední resort v gesci hnutí, ministerstvo školství, vede Robert Plaga (za ANO).

Jedinými resorty, které jsou v gesci vládní ČSSD a neodehrála se v jejich vedení žádná změna, jsou ministerstvo zemědělství vedené Miroslavem Tomanem a ministerstvo vnitra. To řídí Jan Hamáček.