VZP čeká volba ředitele. Kabátek je zatím jediným kandidátem

„Dohodli jsme se, že budeme postupovat podle zákona. Každý člen správní rady má právo navrhnout svého kandidáta nebo někoho, koho by si představoval jako ředitele VZP,“ řekl po pondělním jednání předseda správní rady VZP Tom Philipp (KDU-ČSL).

Hlasovat o jménech budou koncem září.

On sám bude navrhovat do čela VZP, jejíž roční obrat je kolem 300 miliard korun, stávajícího ředitele Zdeňka Kabátka. Zvolen byl poprvé v roce 2012 a od té doby mu byl třikrát prodloužen čtyřletý mandát.

S protikandidátem by mohlo přijít opoziční hnutí ANO, které má ve správní radě několik zástupců. „Poradíme se s lidmi, kteří byli nominováni za naše hnutí, koho budeme navrhovat nebo koho podpoříme,“ řekl poslanec a člen správní rady Kamal Farhan.

V roce 2020 kandidoval proti Kabátkovi jeho náměstek pro zdravotní péči David Šmehlík, o kterém se dříve mluvilo jako o kandidátovi tehdy vládního hnutí ANO. Většinovou podporu ale nezískal, uspěl Kabátek.

Nominaci nevylučují ani zástupci Pirátů, byť nejsou spokojeni s tím, jakým způsobem se jména kandidátů na ředitele největší zdravotní pojišťovny v zemi navrhují.

V současnosti je to pravomocí členů správní rady. Oni navrhují kandidáty a posléze z nich jednoho většinou hlasů zvolí. Tak to zřejmě zůstane i nadále.

Většina členů nechce, aby se na top manažerskou funkci mohl hlásit kdokoliv zvenčí. Návrh na upravení způsobu, jakým se jména navrhují, na pondělním jednání správní rady neprošel.

„Pořád by pravomoc výběru ředitele byla na správní radě. To je dáno zákonem a námi navrhovaný mechanismus to nijak neupravoval. Opravdu to bylo jen o tom, otevřít proces, aby se mohl přihlásit každý,“ řekla Novinkám členka správní rady Bára Malíková, která změnu prosazovala.

U většiny podniků s majetkovou účastí státu se otevřená výběrová řízení dělají. „VZP je sice zřízena zákonem, ale princip politického vlivu je tam podobný jako v některých jiných státních podnicích,“ hájila návrh Malíková nominovaná za Piráty.

Členové správní rady jsou nominování buď vládou, anebo Poslaneckou sněmovnou podle zastoupených stran a hnutí.

„Pozici ředitele VZP považuji za top manažerskou roli na srovnatelné úrovni jako ředitel banky či velkého podniku,“ řekl Novinkám další člen správní rady Michal Bláha, poradce ministra pro digitalizaci Ivana Bartoše.

„Považuji proto odmítnutí za nevyužitou příležitost omezit vliv politických sekretariátů, otevřít možnost účasti na výběru ředitele špičkovým manažerům bez vazby na politické strany a vnést tak do volby ředitele alespoň některé prvky z nejlepší praxe v komerční sféře,“ dodal.

Do změny se nechce většině členů jednak kvůli tomu, že jde o zaběhnutý způsob spojený s politikou - v minulosti ředitele vybírala Poslanecká sněmovna -, ale i z obav, že by to bylo v rozporu se zákonem.

„Se současným způsobem výběru ředitele souhlasím, historicky to tak probíhá,“ řekl s odkazem na pravomoc správní rady i dřívější roli Sněmovny Farhan. Obdobný postoj má i další člen rady Vít Ulrych (KDU-ČSL), který byl také pro zachování současného mechanismu.