Hlavní obsah

Vznik soudní rady má být zakotven v ústavě, shodl se Nečas se soudci

Právo, Petr Kozelka

Nejvyšší rada soudnictví jako prostředník mezi mocí výkonnou a soudní. Tak by si funkci připravovaného orgánu představoval předseda vlády Petr Nečas. Rada by měla pomoci při konzultacích s vládou například ohledně jmenování a přeřazování soudců, mohla by případně mluvit i do resortních financí.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Premiér Petr Nečas (vlevo) jednal o lepším fungování justice i s předsedkyní Nejvyššího soudu Ivou Brožovou.

Článek

Zatímco podle Nečase by měla mít podobu spíše poradního orgánu, představitelé justice by v ní rádi měli silného partnera pro vládu. Nečas se zatím se špičkami soudní moci po jednání v Brně dohodl na tom, že vznik rady by měl být zakotven v Ústavě.

„Máme zájem na kvalitně fungujícím soudnictví a otevřený dialog v tomto jen prospívá. Domníváme se, že tento orgán by měl mít spíš konzultativní charakter s tím, že justice by logicky na něj ráda přenesla část pravomocí a zodpovědnosti v rámci řízení soudnictví,“ prohlásil Nečas po setkání na Nejvyšším soudu.

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa po jednání upozornil, že vznik nejvyšší rady soudnictví je jednou z cest, jak zvýšit efektivitu soudního systému. „Je to zásadní institucionální změna a proto není třeba spěchat, je potřeba diskutovat nad její podobou, pravomocemi, složením a zodpovědností. Měla by být platformou pro dialog mezi mocí soudní, výkonnou a zákonodárnou. Jde o to, překonat vzájemnou kritiku a najít rovnováhu mezi pravomocí a odpovědností za fungování justice,“ řekl Baxa.

Soudci vnímají případné zřízení rady jako důležitý krok k větší samosprávě justice. Poukazují také na to, že nyní neexistuje žádný orgán, který by mohl hájit jejich zájmy při vyjednáváních s exekutivou a zákonodárci. Rada by podle nich také mohla navrhovat vládě účinná řešení pro zlepšení a zrychlení práce justice.

Výběr článků

Načítám