Vznik center duševního zdraví zamrzl. Resort tvrdí, že našel po letech peníze na rozvoj

„Přes nedůvěru, kterou psychiatrické nemocnice k této péči měly, říkají v současné době jedním hlasem, že jsou centra duševního zdraví užitečná služba, pomáhají nám a vidíme na číslech, že počty pacientů s vážnými duševními onemocněními, kteří jsou hospitalizovaní v psychiatrické nemocnici, klesají,“ uvedla předsedkyně České psychiatrické společnosti Simona Papežová.

S budováním center, která pomáhají lidem s vážným duševním onemocněním v jejich sociálním prostředí, a nikoliv za zdmi nemocnic, se začalo v roce 2017. Z pilotních třiceti se měly počty postupně zvýšit na 100 center duševního zdraví. K tomu ale nedošlo, byť podle Papežové je to cíl do roku 2030, který ještě mohou splnit.

Napříč republikou funguje aktuálně 39 center duševního zdraví, dvě nová vzniknou v září v Ústí nad Orlicí a ve Svitavách, jedno bylo otevřeno letos v březnu v Liberci. Jsou ale kraje, v nichž je pokrytí těchto služeb velmi malé. Zatímco třeba Pardubický kraj má centrum v každém okrese, v Libereckém a Ústeckém kraji mají pro celý kraj jen jedno.

Na péči o děti a mladistvé se stále zaměřují jen tři centra v celé republice.

Brzdou byly několik let peníze a hlavně nedostatek kvalifikovaných specialistů, včetně psychiatrů a sociálních pracovníků, kteří jsou pro otevření centra nezbytní.

Některé kraje vzaly financování služeb na sebe poté, co skončil pilotní projekt placený z evropských peněz. Stát se totiž dlouho neměl k tomu, aby zajistil navazující stabilní financování, spoléhal na hejtmany a psychiatrické léčebny, které mohly využít i dotace.

„Plánuji dalších 26 center v krajích,“ řekl Novinkám ministr.

Ještě loni v listopadu ministr Válek pro Radiožurnál uvedl, že nepočítá s podporou dalších center. Pro příští rok to má být jinak. Fungování center a péči v nich budou hradit významnějšími částkami zdravotní pojišťovny, počítá s tím úhradová vyhláška. Na rozvoj budou moci centra žádat i příspěvek z operačního programu ministerstva práce a sociálních věcí.

„Důležité je, že začíná být psychiatrie podporovaná z národních zdrojů, a to je to, co zajistí dlouhodobý rozvoj. Nejde o jednorázové investice z evropských peněz,“ zdůraznil Tomáš Kašpárek, který je poradcem ministra pro reformu psychiatrické péče a péči o duševní zdraví.

„Umožní to jak humanizaci psychiatrické péče, tak udržitelnost služeb,“ dodal.

Epidemie duševních nemocí ale zasáhla Česko natolik, že je nutné posilovat nejen kapacity v psychiatrických nemocnicích, ale i komunitní služby, které mohou lidem i jejich rodinám výrazně pomoci.

„Pro nás je velmi klíčové, aby se v rozvoji pokračovalo a byla tato služba dostupná. Tento mezistupeň je něco, co nás, jakožto lidi se zkušeností, může udržet mimo nemocnice, které jsou paradoxně nejdražší na léčbu,“ upozornil Zbyněk Roboch, specialista na destigmatizaci z Národního ústavu duševního zdraví.

Centra duševního zdraví zajišťují komplexní péči o lidi s vážnými duševními problémy, kteří podstoupili psychiatrickou léčbu jsou ambulantně léčeni. Účelem je předejít tomu, aby museli být hospitalizovaní v nemocnici. Multidisciplinární týmy zajišťují lidem sociálně-zdravotní podporu v domácím prostředí a pomáhají se začleněním do komunity.