Vzepřeli se totalitě. Uvězněné aktivisty v Bělorusku ocenil Člověk v tísni

První dva z oceněných aktivistů jsou mladí studenti, kteří byli odsouzeni za účast a spoluorganizaci loňských protestů proti výsledkům voleb, jejichž vítězem se prohlásil autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko. Podle západních států, včetně České republiky, byly volby zmanipulované. Režim následně protesty násilně potlačil a své odpůrce pozavíral.

Jednadvacetiletá Ksenia Syramalotová byla zatčena a obviněna ze zločinného spiknutí a odsouzena ke dvěma a půl letům vězení, Mikitu Jemjaljanavova poslal soud do vězení teprve v devatenácti letech, a to dokonce na čtyři roky za poškození majetku státu.

Třetím oceněným Bělorusem se stala matka dvou dětí Palina Šarenda-Panasjuková. Tu začátkem letošního roku bezpečnostní složky zadržely v jejím vlastním bytě. Odsouzena byla ke dvěma letům vězení, mimo jiné za urážku prezidenta země a za použití násilí proti úředním osobám.

„V Bělorusku přibývají političtí vězni každý den. A musejí snášet nepředstavitelný fyzický i psychický nátlak vyšetřovatelů. Režim třeba uvězněné nechává záměrně nakazit covidem, celkově jsou podmínky ve vězení nesnesitelné,“ říká zástupkyně ředitelky Centra pro lidská práva a demokracii společnosti Člověk v tísni Nadiia Ivanova.

V Bělorusko je v tuto chvíli z politických důvodů uvězněno 862 lidí, ukazuje databáze tamní nejstarší lidskoprávní organizace Vjasna. Loni na podzim jich přitom bylo asi padesát, vliv povolebních protestů je tedy evidentní.

Udělením letošních cen do Běloruska chtěli organizátoři upozornit na podobnost tamní aktuální situace s osudy odpůrců komunismu v Československu.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie se v pondělí shodli na dalších sankcích vůči Lukašenkovu režimu. Sankce mají cílit na „všechny zúčastněné“, kteří umožňují transport lidí na hranice s Polskem. V pohraničním prostoru nadále zůstávají tisíce migrantů, kteří touží vstoupit na území EU.