Článek
Data získaná v rámci posledního sčítání lidu v roce 2021 ukazují, že se struktura vzdělávání v čase výrazně proměňuje, a během dvaceti let se tak snížil podíl osob se základním, a to i neukončeným vzděláním z 23 na 13 procent populace nad 15 let. Počet lidí s maturitou vzrostl za stejnou dobu pouze mírně na zhruba třetinu. Výrazně přibylo naopak vysokoškoláků, a to z 9 na téměř 19 procent.
Co je zajímavější, je rozložení úrovně vzdělání v regionech. Nepřekvapí, že nejvyšší podíl osob s vyššími stupni vzdělání má Praha, kde vysokoškolsky vzdělaní představují třetinu osob nad 15 let. V těsném závěsu následuje Brno.
„Nepřekvapivě bylo vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo nadprůměrně zastoupeno v krajských městech. „V první dvacítce se nacházelo hned deset krajských měst, mezi nimiž nebyly pouze Karlovy Vary, Ústí nad Labem a Jihlava,“ konstatovali statistici.
Podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním
Na pováženou je situace v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde v řadě obvodů obcí s rozšířenou působností tvoří lidé se základním vzděláním zhruba pětinu osob. Podobnou situaci, byť na výrazně menším území, lze najít v částech Moravskoslezského kraje. Regiony přitom dlouhodobě vévodí statistikám v počtu vyloučených lokalit, exekucí, nezaměstnanosti i sociálně patologických jevů.
Tyto regiony trpí odlivem lidí, zejména střední třídy a těch s vyšším vzděláním.
