Článek
„V České republice musí vzniknout moderní muzeum, které bude dokumentovat zločiny totalit a připomínat hrdinské činy. Vnímám jako obrovský dluh, že ani po třiceti letech od pádu komunismu tady takové muzeum nemáme. Otevřít bychom ho chtěli do roku 2020,” řekla ve středu k založení Muzea paměti 20. století radní Hana Marvanová (STAN).
Nyní je podle ní třeba vybrat vhodný objekt. Do listopadu by chtěla mít návrh, který budou moct projednat zastupitelé. Praha má nyní vybraná asi čtyři místa, která jsou ve vlastnictví hlavního města, mezi nimi je i památník Stalina na Letné.
Právě zde ale nechce památník starosta Prahy 7 a předseda zastupitelů koaliční Prahy sobě Jan Čižinský. „Muzeum podporujeme. Samozřejmě jsme ale proti tomu, aby to bylo v prostorách pod Stalinem, protože podle nás se na to nehodí i vzhledem k parku. Domníváme se, že jsou ve hře různé varianty i třeba to, že by bylo muzeum rozdělené na několika důležitých místech,” řekl Novinkám předseda Prahy sobě Jan Čižinský.
Historik Petr Blažek pak doporučuje při zvažování podoby pražského muzea hledat inspiraci v zahraničí, a to konkrétně u staveb, které vznikly postupně v posledních patnácti letech.
„Patří mezi ně například Muzeum historie holokaustu, které je součástí Jad Vašem v Jeruzalémě, Muzeum Varšavského povstání ve Varšavě, Muzeum II. světové války v Gdaňsku, Dům teroru v Budapešti, Muzeum holocaustu ve Washingtonu či Topografie teroru v Berlíně,“ vyjmenoval některé zajímavé stavby historik.
Hřib: Žádná ustrnulá instituce
Projekt v jisté formě podporují i Piráti, ačkoliv Primátor Zdeněk Hřib loni uvedl, že efektivnějším způsobem by bylo sdílení informací elektronicky, nejlépe třeba po sociálních sítích. Důraz na moderní technologie připomněl i nyní.
„Pražská koalice podporuje založení Muzea nesvobody. Důležitá je ale především obsahová podoba muzea, rozhodně nepotřebujeme žádnou další ustrnulou instituci. Zastávám názor, že budoucí muzeum musí nabízet především moderní vzdělávací program. Expozice by měly být interaktivní a využívat možnosti moderních technologií,” sdělil primátor Novinkám.
Marvanová zdůraznila, že by na projektu ráda spolupracovala napříč politickými stranami, společně s neziskovými organizacemi i občanskými spolky, těch se zatím připojilo 30 a ještě nejde o konečný počet.
Mezi nimi například Konfederace politických vězňů ČR, Sdružení bývalých politických vězňů ČR 1948-1989, Junák – český skaut, Orel, Asociace soukromých zemědělců, Post Bellum, Centrum pro dokumentaci totalitních režimů, Památník Šoa Praha, Člověk v tísni a Spolek pro zachování odkazu českého odboje nebo knihovna Libri Prohobiti.
Nejistá podpora z ministerstva
O podpoře Praha vyjednávala i s ministerstvem kultury. „Osobně jsem o tom hovořila s náměstkem a na základě doporučení jsem o tom měla jednání i s vedením Národního muzea,” řekla Marvanová, ale dodala, že se Praha na podporu státu v současné politické konstelaci nechce spoléhat.
„Jsme v zemi, kde se komunisté podílejí na vládě, a tak asi nemůže chtít to, aby se podíleli na stavbě památníku, který bude zločiny komunismu připomínat,” doplnil ji předseda TOP 09 a šéf zastupitelského klubu Spojených sil pro Prahu Jiří Pospíšil.