Článek
„Letos je vzhledem k nedostatku vláhy podzimní sezóna velice slabá. Nerostou ani některé obvyklé podzimní druhy jako jsou například čirůvky. Určité hřibovité druhy rostou jen v některých oblastech a je jich poměrně málo. Záplavy hřibu hnědého nebo hřibu babky se letos, vzhledem k chladnějšímu počasí v noci, už nedočkáme,“ vysvětluje Anna Švecová z České mykologické společnosti.
„V některých oblastech však vyrazily václavky, rostou penízovky sametonohé a některé druhy třepenitky, mezi jedlé patří třepenitka maková. Jsou to většinou houby, které rostou na dřevě, tedy dřevní, dřevožijné nebo dřevokazné,“ doplňuje mykoložka.
Lidé často zaměňují václavku za jedovatou třepenitku svazčitou, nebo šupinovku kostrbatou. Ta sice patří mezi jedlé houby, má však zatuchlou chuť, takže si na ní nepochutnáme. Václavky pro změnu potřebují náležitou tepelnou úpravu cca 20 minut, jinak hrozí nevolnosti.
Jedovatou třepenitku svazčitou poznáme podle zelenavých lupenů a živě oranžového kloboučku. Za vlhka bývá slizká. Šupinovka kostrbatá je statný druh se žlutým, neslizkým, masitým, výrazně žlutohnědě šupinatým kloboukem.
Nejčastější záměna bývá u václavek za třepenitku svazčitou a šupinovku kostrbatou.
Přestože jedovatých hub v lesích ubývá, musíme stále dávat pozor na muchomůrky, závojenky, pavučince nebo vláknice.
V lesích často narazíme i na jedovaté závojenky, vláknice nebo pavučince.
Nejčetnější výskyt hub je momentálně v našich pohraničních horách. Nejvíce se jim daří v Jizerských nebo Lužických horách, částečně v Krušných horách a na Karlovarsku. Případný výskyt je i na Vysočině, nebo v Jižních Čechách, kde bylo více srážek.
„Velmi špatně je na tom letos Šumava. Byli jsme tam na houbách před čtrnácti dny a vypadalo to, jako by v lese v životě žádná houba nebyla,“ přibližuje vlastní zkušenost mykoložka. „Takové dlouhodobé sucho jako je letos lidé nepamatují. Podobnou situaci přirovnávají k roku 1947,“ doplnila.
Vliv na houby mají i přízemní mrazíky
„Houby při ranních teplotách kolem nula stupňů Celsia mohou přemrznout, znovu se pak rozmrazí při vyšších denních teplotách. Právě při neustálém rozmrazování a zamrzání je mohou napadnout plísně nebo některé bakterie. Pokud zmrznou do rána, sníst je můžeme, ale když uvidíme, že houba už nemá svou strukturu, rozhodně bych to nedoporučovala,“ radí Anna Švecová.
Zmrazení hub v mrazácích při teplotě kolem minus 20 stupňů nevadí. Houby takto můžeme nechat zmražené i několik let.
V případě jakýchkoli nejasností je dobré navštívit mykologickou poradnu. V Praze konkrétně v ulici Karmelitská každé pondělí a čtvrtek. Konkrétní druhy hub mykologové stanoví za drobný poplatek.